Článek
„Připravujeme se na přijetí uprchlíků, nemůžeme však tuto tíhu snášet příliš dlouhou dobu. EU musí pomoci,“ řekl italský ministr vnitra Roberto Maroni, který požadoval vytvoření společného evropského azylového systému.
„Minulý rok přijalo Německo 40 tisíc azylantů, malé Švédsko 30 tisíc, Belgie 20 tisíc a Itálie 7000. Itálie čelí výzvě, má však daleko k tomu, aby byla přetížena,“ odmítl jeho výzvy německý ministr vnitra Thomas de Maiziere.
Italové získali jen podporu Francie, Španělska, Malty, Řecka a Kypru, tedy zemí, které jsou přílivem utečenců z jihu Středomoří také ohroženy.
Ministři se dohodli aspoň na výzvě k vytvoření fondu, z nějž by se hradily náklady na humanitární krize. Itálie pro něj žádá sto miliónů eur, tolik však asi Brusel neuvolní. EU zvažuje zahájení humanitární vojenské mise v Libyi, která by měla pomoci při evakuaci Evropanů.
„Pracujeme na plánech pro nepředvídatelné situace a naše plány jsou pro různé scénáře. Toto je jedna z možností,“ uvedl unijní diplomat.
John: Evropa není připravena
Pokud v Libyi nevypukne občanská válka, měla by případný nával uprchlíků Evropa zvládnout. Avšak v okamžiku vypuknutí války by nastala mnohem horší situace.
„V Libyi je dle různých odhadů 1,5 až dva milióny ilegálních imigrantů ze střední Afriky. Přišli tam přes poušť v touze dostat se do Evropy. Ti by se jistě hnuli a žádali o azyl kvůli obavě o život. Pak by nastal problém,“ řekl Radek John k debatě ministrů, jež proto probírala i zkrácenou dobu mezinárodní ochrany pro uprchlíky po dobu válečného konfliktu.
„Nicméně Evropa prostě není připravena na lidi ze zcela odlišné kultury. Spíš se hovořilo o tom, jak to zvládnout a jak udělat síto, protože kromě uprchlíků by tam byl i výsadek lidí z organizovaného zločinu – a třeba také členové tajných služeb od Mubaraka,“ podotkl ministr a doplnil, že i kvůli tomu se jednání účastní i zástupci Europolu. Dodal, že jižní země, kterých by se exodus nejvíc týkal, tedy Malta, Itálie a Řecko, budou bilaterálně jednat s Bruselem o svých potřebách včetně finančních.