Hlavní obsah

Developer by nákladové nádraží Žižkov zboural, jeho oprava prý není ekonomická

Právo, Petr Janiš

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) potvrdí, že hlavní budovy žižkovského nákladového nádraží jsou kulturní památkou, může developer uložit k ledu své plány na stavbu nového centra Prahy 3.

Článek

Připustil to ve středu ředitel developerské sekce společnosti Sekyra Group Leoš Anderle. Developer tvrdí, že je ohrožena jeho tříletá příprava zástavby 33 hektarů pozemků. „Kdyby byla budova památkou, musí se celý koncept proměnit,“ řekl Anderle s tím, že Sekyra Group pro to nemá žádné alternativní řešení. Alternativu spočívající v zachování a opravě funkcionalistických budov však vidí početná skupina odpůrců developerského projektu.

Předseda představenstva developerské společnosti Luděk Sekyra tvrdí, že to není ekonomické. Myslí si, že sto tisíc metrů ploch v hlavní nádražní budově se stovkami metrů dlouhými křídly nemá smysluplné využití. „Může zde vzniknout bydlení, které je cenově dostupné pro širší vrstvy Pražanů. Uvažujeme o ceně 60 tisíc korun za metr čtvereční,“ řekl Sekyra. Takových žižkovských bytů by se mělo na trhu ročně objevit až tři sta.

Developer si opatřil posudky, podle nichž nádražní budovy nemají zásadní význam. Besserův úřad nákladové nádraží na konci loňského roku vyhlásil kulturní památkou, zpochybnily to však státní České dráhy. Podle sdružení Tady není developerovo, které za zachování nádraží sbírá podpisy, Besser po únorovém jednání rozkladové komise odložil rozhodnutí na duben.

Jen zbourání budovy by stálo sto miliónů

Anderle řekl, že vyhlášení nádraží kulturní památkou na základě osm let starého návrhu památkářů inicioval investor. Jinak prý město nemůže změnit dvanáct let starý územní plán z drážního území na smíšené, aby bylo možné postavit domy relativně nízké i „pět šest výškových dominant“. „Zbourání, snesení budovy máme odhadnuto na sto miliónů korun,“ uvedl Anderle s tím, že statické narušení budovy patrně není možné s výjimkou exploze. Konstrukci podpírá mnoho skoro metr tlustých betonových sloupů, které podle developera brání využití budovy.

Nápady umístit do budov galerie či muzea jsou prý liché, protože by šlo po Louvru o druhý největší muzejní objekt na světě.

Na místě funkcionalistické industriální nádražní budovy z první poloviny 30. let má vést 43 metrů široká Jarovská spojka jako prodloužení Olšanské ulice k zatím neexistující části městského okruhu.

„Spojka vyžaduje odstranění této budovy. Není to primární zájem developera. Je to veřejný zájem,“ uvedl Sekyra s tím, že se na trase Jarovské spojky, po níž by jezdila auta paralelně s Vinohradskou a Koněvovou třídou, shodly pražské radnice.

Na takové dopravní stavbě trvá radnice Prahy 3, i když ji místo Mileny Kozumplíkové (ODS) vede Vladislava Hujová (TOP 09). Zásadně ji odmítá opozice, obyvatelé okolí i sdružení bojující za nádraží.

Pozemky na nádraží, o nichž mluví smlouva o smlouvě budoucí, by měl developer zaplatit, až dostane územní rozhodnutí.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám