Hlavní obsah

ČR podle WikiLeaks chtěla, aby NATO zasáhlo v Gruzii

Česká diplomacie chtěla, aby NATO vyslalo do Gruzie během konfliktu s Ruskem v roce 2008 mírové jednotky. Vyplývá to z diplomatických depeší, které v úterý zveřejnil internetový server WikiLeaks. Češi si nicméně podle americké ambasády v Praze, která depeši odeslala, byli vědomi toho, že jejich snaha nemá velkou šanci na úspěch.

Foto: Said Tsarnayev, Reuters

Ruští vojáci v Jižní Osetii

Článek

"Češi chtějí v Severoatlantické radě tlačit na vytvoření mezinárodních mírových jednotek. Podle Kuchyňové Šmigolové (Veronika Kuchyňová Šmigolová je vedoucí Stálé mise ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací ve Vídni) by Češi podporovali vyslání mírové mise, kterou by vedlo NATO, ale myslí si, že je nepravděpodobné, že by tato mise získala podporu všech členských států," uvádí depeše zveřejněná na WikiLeaks.

Česká diplomacie by se tehdy údajně spokojila i s mírovou misí pod záštitou Evropské unie a několika dalších spřátelených států. Organizaci spojených národů (OSN) se čeští diplomaté údajně chtěli úplně vyhnout, protože nepředpokládali, že by její vyjádření k rusko-gruzínskému konfliktu bylo dostatečně silné.

Češi ovšem nebyli jediným státem střední a východní Evropy, který žádal odsouzení Ruska na mezinárodní scéně. Polský prezident Lech Kaczyński, podle další zveřejněné depeše z americké ambasády ve Varšavě údajně připravoval návštěvu gruzínské metropole Tbilisi 11. srpna večer, tedy ještě v době ozbrojeného konfliktu.

Návštěvy se měli zúčastnit i prezidenti Ukrajiny a všech tří pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska. Cesta měla podle amerických diplomatů i podporu českého prezidenta Václava Klause, který se jí ale nemohl zúčastnit kvůli operaci kyčle.

Česko s Polskem a pobaltskými státy evidentně zastávalo na půdě NATO stejné názory jako Spojené státy, Velká Británie a Kanada, uvádí depeše, kterou do Washingtonu odeslala americká mise při NATO a server WikiLeaks ji zveřejnil před několika dny. Tato "koalice" podle depeše 13. srpna 2008 v Severoatlantické radě zabránila ruské vojenské fregatě Ladnyj v účasti na monitorovací misi NATO ve Středomoří.

"Německo se nicméně jako tradiční posel proruského tábora snažilo spojence přesvědčit, aby své rozhodnutí přehodnotili ve světle dlouhodobých vztahů Ruska s NATO," uvádí se v depeši americké mise při NATO.

Konflikt v Gruzii

Ruská armáda v srpnu 2008 obsadila část Gruzie a vytlačila gruzínskou armádu, která se pokoušela obnovit kontrolu nad separatistickou a proruskou Jižní Osetií. Konflikt nakonec ukončilo příměří dojednané Evropskou unií, ale Moskva uznala nezávislost Jižní Osetie i separatistické Abcházie.

Po vyhlášení nezávislé Gruzie se od ní chtěly odtrhnout dvě oblasti - Abcházie a Jižní Osetie. Na příměří dozíraly ruské jednotky, ale Gruzie se v roce 2008 rozhodla připojit Jižní Osetii násilím, i když Rusko o akci mělo informace a dal se čekat protiúder.

Podle WikiLeaks ovšem provázelo střety mimořádné násilí a brutalita. V další depeši se píše, jak obyvatelé města Gori čelili násilí ze strany Osetinců, kteří vykrádali domy Gruzínců i v Cchinvali. Uvedl to list Gazeta.ru. Kozáci v ruské armádě zase stříleli v Jižní Osetii Gruzínce a znásilňovali ženy a dívky ve vesnicích v Jižní Osetii.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám