Článek
Vědecká posádka projektu Mars-500, složená ze tří Rusů, Číňana, Francouze a Itala kolumbijského původu, "cestuje" k rudé planetě od loňského června a má za sebou 233 dní. Cílem experimentu, který je prováděn v Moskvě, je simulace vlivu dlouhodobého meziplanetárního cestování na lidské zdraví. Vědci komunikují s okolním světem elektronickou poštou a videozprávami. Stravují se pouze z konzerv, stejně jako na Mezinárodní vesmírné stanici, a sprchují se jednou týdně.
Posádka bude dva dny zkoumat model povrchu rudé planety
Posádka by měla "na Marsu" přistát 12. února a strávit dva dny jeho zkoumáním. Následně kosmonauty bude čekat měsíce dlouhá cesta zpět, podle očekávání nejnáročnější část celého letu. "Únava a myšlenky na blížící se ukončení mise by mohly mít negativní důsledky", uvedl Morukov.
Projekt Mars-500 společně vedou moskevský Institut pro lékařské a biologické problémy, Evropská vesmírná agentura a čínské vesmírné školící centrum. Experiment se snaží dokonale simulovat podmínky ve vesmíru, chybí jen stav beztíže. Posádka žije v prostoru velikosti autobusu, spojeného s několika moduly na pokusy a cvičení. Zvlášť je umístěn model povrchu Marsu, na kterém má vesmírná loď "přistát".
Myšlenka pochází z 90. let
Myšlenka imitovaného letu na Mars se zrodila už v 90. letech. Dva obdobné, ale kratší experimenty už moskevský Ústav lékařských a biologických problémů s účastí vědců z dalších zemí, včetně Česka, podnikl. V listopadu 2007 "marťanská mise" strávila v izolaci od světa dva týdny, loni pak 105 dnů. Ale už na konci 60. let se v ústavu odehrál pokus s roční izolací tří Rusů.
Ještě před skutečným letem na Mars budou podle expertů potřebné další pokusy. První má v zásadě dokázat lidské možnosti zachovat si zdraví a práceschopnost v podmínkách dlouhodobé izolace jako při letu na Mars. Při dalším by se měly vyzkoušet prototypy zařízení pro misi a třetí experiment by měl prověřit už standardní systémy.