Hlavní obsah

Český velvyslanec v Jižní Koreji pro Novinky: pocit bezpečí tady pominul

– Soul
Novinky, Alex Švamberk

Poslední vývoj na na Korejském poloostrově výrazně změnil náladu v zemi, uvádí český velvyslanec v Korejské republice Jaroslav Olša. V zemi sice nepanuje panika, ale pominul pocit, že Korejská republika není vážně ohrožena KLDR. V novinách se píše, co dělat při útoku, a ruský expert Andrej Lankov uvedl, že si poprvé za 25 let není stoprocentně jist, že pravděpodobnost opětovného vypuknutí nové války na poloostrově je rovna nule.

Článek

Jaká je momentálně situace v Jižní Koreji? Mám na mysli jak náladu mezi lidmi, tak jsou-li vyhlášena nějaká omezení pro cesty například k demilitarizovanému pásmu?

Je vidět, že poslední vývoj – tj. útok severokorejského dělostřelectva na ostrov Jonpchjong, kdy zemřeli dva vojáci a dva civilní obyvatelé [celá zpráva] – velmi zostřil náladu místních obyvatel vůči svému severnímu sousedovi. Proběhlo několik demonstrací požadujících ostřejší postup a média jsou plná diskusí na toto téma.

V posledních dvou týdnech se v místních anglicky psaných médiích objevily články s názvy jako „Co dělat až na Soul začnou padat bomby“
Velvyslanec ČR v Korejské republice Jaroslav Olša

Na druhou stranu ale život v Soulu probíhá v normálních kolejích. Jihokorejci si za ta desetiletí ve stínu severokorejských zbraní na tuto hrozbu dost zvykli, takže ani v momentě střelby nebo v nejbližších hodinách poté nedošlo k sebemenší panice – samozřejmě kromě samotného ostrova, na nějž byl veden útok. Korejští politici i média se už řadu let snaží vytvářet dojem, že reálné nebezpečí ze strany KLDR nehrozí, asi i proto nebyly ani přerušeny turistické zájezdy do oblasti demilitarizované zóny na hranici obou korejských států.

Bezprostředně po útoku na Jonpchjong jsme nedoporučovali cesty do hraničních oblastí. Teď se situace stabilizuje – přesto v každém případě doporučuji případným českým turistům do Korejské republiky sledovat naše webové stránky (www.mzv.cz/seoul).

Je vidět v ulicích více příslušníků armády a policie než obvykle?

Kromě minulého týdne, kdy bylo naplánováno velké cvičení civilní obrany a část obyvatel Soulu se v rámci tréninku měla odebrat do krytů, je přítomnost policie na ulicích stejná. Vojáci se pak objevují pouze v blízkosti vojenských objektů a na letišti v Inčchonu.

Změnilo se nějak zpravodajství?

Výrazně se zvýšil počet zpráv o vojenských cvičeních, chování armády, respektive obou korejských armád i jednotek USA umístěných v Korejské republice a okolních zemích. Naopak do pozadí se – ve vztahu k Severní Koreji – dostalo téma nástupnictví po Kim Čong-ilovi, které dominovalo veškerým zprávám na téma Sever až do posledního útoku.

V posledních dnech a týdnech se samozřejmě o možnosti konfliktu s KLDR hovoří více a častěji. Je vidět, že téma ohrožení se opět dostalo do médií, kde léta nebylo výrazně přítomno. Zatímco donedávna platilo za bernou minci, že Korejská republika není reálně svým severním sousedem ohrožena, v posledních dvou týdnech se dokonce i v místních anglicky psaných médiích objevily články s názvy jako „Co dělat až na Soul začnou padat bomby“ – zmizely slova jako „kdyby“.

Jaroslav Olša
Velvyslanec Jaroslav Olša, jr. (*1964) je od roku 1992 kariérním diplomatem. Dříve působil jako velvyslanec v Zimbabwe (2000-2006), v Korejské republice je velvyslancem od roku 2008.

I jeden z největších místních expertů na Severní Koreu a mezikorejské vztahy, ruský koreanista Andrej Lankov, si ve svém pondělním článku v The Korea Times neodpustil trochu hrozivou poznámku v tom smyslu, že za čtvrtstoletí, co se Korejským poloostrovem zabývá, je to teď poprvé, co si už není stoprocentně jist, že pravděpodobnost opětovného vypuknutí nové války na poloostrově je rovna nule.

Oddaluje současné napětí případné sjednocení Korejí?

Jak správně píšete, jedná se o „případné“ sjednocení Korejí. Osobně jsem přesvědčen o tom, že toto napětí na budoucí možné sjednocení obou států nemá velkou roli. Klíčovou roli bude vždy hrát vnitropolitický vývoj v KLDR, zda a jak se změní tamní situace, aby mohlo dojít k reálným úvahám o možných formách sblížení obou zemí, resp. v dalším kroku k úvahám o možném sjednocení obou států.

Je možné, že by se Soul rozhodl pro obdobu plánu Ronalda Reagana uzbrojit Sever, donutit ho ke kolapsu, protože nebude dostávat podporu z jihu a současně bude nucen více dávat na už tak drahou armádu?

Ta situace je diametrálně odlišná. Tady nejde o „souboj“ dvou bloků, ani dvou zemí, ale především o snahu stále více izolované KLDR přežít co nejlépe a co nejdéle. Osobně si myslím, že tato strategie, která – jak se ukazuje – hrála velmi významnou roli při změnách uvnitř SSSR, resp. bývalého sovětského bloku a nakonec dovedla až k pádu Berlínské zdi a železné opony, by mohla být v případě KLDR velmi riskantní. Nesmíme zapomínat na to, že militarizace malého Korejského poloostrova je opravdu vysoká a bez ohledu na možné problémy KLDR, její armáda je stále schopna ničivých a nebezpečných kroků – stačí se podívat na poslední incidenty: potopení jihokorejské korvety Čchonan [celá zpráva] a dělostřelecký útok na ostrov Jonpchjong, při němž zahynuli první jihokorejští civilisté od severokorejského atentátu na letadlo Korejských aerolinií v zimě 1987.

Je třeba také nezapomínat na to, že na severokorejské straně hranice je umístěno několik tisíc dalekonosných děl a raketových zařízení s dostatečným dostřelem do sotva padesát kilometrů vzdáleného jihokorejského hlavního města Soulu. [celá zpráva]

Jak je vnímána v Jižní Koreji role Číny? Je brána jako zastánce Severu, nebo měl nějaký dopad materiálu z WikiLeaks, že by se nebránila sjednocení země pod vládou Soulu?

Velmi záhy po bombardování ostrova Jonpchjong proběhla v Soulu velmi mediálně viditelná protičínská demonstrace. V místním tisku se objevila řada článků, které napadaly Čínu a vyzývali ji ke změně svého pozitivního postoje vůči KLDR. Tyto momenty logicky zapadají do změny celé atmosféry v Korejské republice, kde se rychle dosud vstřícný a pozitivní vztah ke KLDR, zemi „našich bratrů“, mění k negativnímu.

O zprávách z WikiLeaks, především právě těch o čínském postoji ke KLDR, se v místním tisku široce hovořilo, ale žádné zásadní závěry z nich činěny nebyly. [celá zpráva]

Reklama

Výběr článků

Načítám