Článek
NATO, které vede mezinárodní síly působící v Afghánistánu, a místní vláda se dohodly na vytvoření podmínek pro zahájení předávání bezpečnostní kontroly nad zemí kábulské vládě už od konce letošního roku.
"Jsem nadále odhodlán dospět k tomu, aby naše afghánské národní bezpečnostní síly byly odpovědné za všechny vojenské a policejní operace v celé zemi do roku 2014," řekl afghánský prezident Hamíd Karzáí.
Není jasné, jak bude vypadat stahování mezinárodních sil z Afghánistánu. Americký prezident Barack Obama nicméně chce od července příštího roku zahájit odsun svých vojsk. A britský premiér David Cameron dal najevo, že by si přál stažení Britů ze země do roku 2015, kdy se mají konat příští britské parlamentní volby.
Afghánský prezident chce kontrolovat půlku pomoci
Karzáí chtěl také větší kontrolu nad pomocí pro Afghánistán. Doplnil, že pro příští tři roky má administrativa peněz dost. Karzáí chce zlepšit činnost úřadů na všech úrovních.
Podle stanice BBC je asi jen pětina mezinárodní pomoci přerozdělována afghánskou vládou. Spojenci proti větší roli Kábulu nic nenamítají, očekávají od něj však, že zejména rázněji zakročí proti korupci. Umožní, aby jí polovina procházela rozpočtem.
S Tálibánem o míru
V předvečer největší konference, kterou Afghánistán za posledních třicet let hostil, zároveň americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová varovala před mírovou dohodou s al-Káidou a Tálibánem. „Důrazně radíme přátelům v Afghánistánu, aby uzavírali dohodu s těmi, kdo stojí o mírovou budoucnost,“ řekla.
Radikálové z bývalého vládního hnutí Tálibán odmítají složit zbraně, dokud zemi neopustí poslední zahraniční voják.
Podle úterního vydání britského listu The Guardian ovšem Washington svůj postoj přehodnocuje a tajně na Karzáího tlačí, aby se s Tálibánem prostřednictvím třetí strany dohodl. Deník to uvedl s odkazem na nejmenované vládní zdroje. Konference skončila u umírněného postoje, že se má otevřít náruč bojovníkům tálibánu, kteří se nepodíleli na terorismu a zřekli se ozbrojeného boje. Mohou býti vškrtnuti z černé listiny OSN
Afghánistán od roku 2001 obdržel 36 miliard dolarů pomoci (asi 720 miliard korun), podle BBC měla ale jen část fondů nějaký pozitivní dopad. Světová banka uvádí, že velká část peněz šla na bezpečnostní opatření či drahé služby zahraničních konzultantů. Některé peníze skončily též v rukou tálibů.
| Co chce Karzáí |
|---|
| - kontrolu nad 50 procenty zahraniční pomoci |
| - navýšit počet vojáků na více než 170 000 a policistů na 134 000 do října 2011 |
| - v příštích pěti letech reintegrovat až 36 000 bývalých povstaleckých bojovníků |
| - navýšit daňové výnosy na 9,4 procenta HDP do března 2011 |
Závěrečné prohlášení kábulské konference
Bezpečnost: Mezinárodní společenství stojí za afghánským prezidentem, který chce, aby místní armáda a policie vedly bezpečnostní operace ve všech afghánských provinciích do konce roku 2014. Afghánská vláda se zavazuje, že bude postupně zlepšovat kvalitu bezpečnostních jednotek a do října 2011 navýší jejich počet v armádě na 171 600 vojáků a v policii na 134.000 policistů.
Vstřícnost vůči Tálibánu: Účastníci konference podporují mírový program, jenž je otevřený všem ozbrojeným členům afghánské opozice, kteří se zřeknou násilí, nebudou udržovat kontakty s mezinárodním terorismem a budou respektovat ústavu. Afghánská vláda bude vyjednávat s Radou bezpečnosti OSN a mezinárodním společenstvím o možnosti vymazat na základě předložených důkazů z černých listin ustavených rezolucí RB OSN bojovníky Tálibánu..
Civilní ztráty: Mezinárodní společenství je znepokojeno ztrátami životů civilistů a konstatuje, že většinu z nich zabíjejí povstalci. Mezinárodní i afghánské jednotky budou usilovat o snížení ztrát mezi civilisty.
Mezinárodní pomoc: Účastníci souhlasili s tím, že 50 procent mezinárodní pomoci bude do dvou let procházet vládním rozpočtem.
Práva žen a dětí: Zajistit ženám stejná politická, sociální a ekonomická práva považují účastníci za ústřední téma. Stejně tak považují za prioritu zajištění práv dětí a investování do vzdělání, ochrany a péče o hochy a dívky.