Článek
"Mezi lety 2001 a 2010 došlo k převrácení většinových preferencí, v roce 2007 odpůrci zavedení eura poprvé získali mírnou převahu nad zastánci. V posledním výzkumu pak tento rozdíl nabyl na významu a činí 12 procentních bodů," konstatuje agentura.
Přijetí společné měny podporují především vysokoškoláci, mladí lidé do 30 let a ti s dobrou životní úrovní. Z hlediska politických preferencí jsou stoupenci mezi eura voliči ODS. Naopak sympatizanti ČSSD a KSČM a lidé s nízkým vzděláním či špatnou životní úrovní přijetí eura odmítají.
Vstup do EU lidem životní úroveň nezměnil
Téměř dvě třetiny lidí (64 procent) dále tvrdí, že se jejich životní úroveň v souvislosti se vstupem země do EU nezměnila. Zhruba polovina lidí (45 procent) se alespoň někdy cítí být občany Evropské unie. Často tento pocit zažívá 12 procent dotázaných.
Obecně jsou se vstupem do EU a souvisejícími změnami spokojeni nejčastěji mladí lidé, občané s vysokoškolským vzděláním a ti, kteří subjektivně hodnotí svou životní úroveň jako dobrou.
Analytička: Mohou za to i problémy Řecka
Podle analytičky společnosti Next Finance Markéty Šichtářové na současný odmítavý postoj veřejnosti k jednotné měně má vliv dění kolem problémů Řecka. Momentálně nejslabší článek celé unie tříští eurozónu a také euro.
„Eurozóna je velká klec, ze které není úniku. Lidé jsou rozumní a konečně pochopili, že euro je umělý projekt, který vůbec neměl vzniknout. Eurozóna je hořící dům. Kdo by tam chtěl vstoupit?“ komentovala Šichtářová.
Podle ní stávající problémy a zadlužení eurozóny pramení z toho, že na každé zemi vyhovuje jiná měnová politika, tedy hlavně národní měna a její plovoucí kurz. Sjednocením došlo například k tomu, že ve Španělsku, Portugalsku a Řecku došlo ke snížení konkurenceschopnosti, růstu nezaměstnanosti a tudíž k většímu zadlužování.
Opačným příkladem úspěchu prý může být Polsko, které v době krize mělo velice slabou národní měnu, avšak díky tomu globální hospodářské otřesy ustálo bez problémů. Jako jedna z mála zemí vykázala loni růst HDP.
„Čím déle bude trvat, než euro přijmeme, tím lépe. A pokud vůbec, taky to nebude špatně,“ uzavřela hodnocení Šichtářová.