Článek
Nejvíce peněz má podle zdrojů z Bruselu, kde se o pomoci jednalo, poskytnout Německo, přestože sami Němci nejsou pomoci nakloněni a přicházejí i s tak obskurními nápady jako, že by Řecko mělo prodat některé své neobydlené ostrovy. [celá zpráva]
Členské země se také dohodly, že by půjčky měly být domlouvány na bilaterální úrovni mezi Řeckem a zeměmi, které mu poskytnou peníze nebo záruky, pokud samo Řecko bude neschopné řešit svůj dluh a o pomoc EU požádá. To zatím neudělalo.
„V eurozóně probíhají intenzivní přípravy. Máme už formu pomoci a míníme ji poskytnout,“ uvedl nejmenovaný vysoký představitel a dodal: „Bude to koordinovaný přístup na bilaterálních úrovních v podobě půjčky nebo záruky.“
Ani zmiňovaných 25 miliard však nemusí stačit. Evropské země odhadují, že si Řecko bude muset do konce letošního roku půjčit 55 miliard.
Hlavním věřitelem Německo
Německo má být hlavním poskytovatelem půjčky, i když vláda má obavy, že poskytnutí jakékoli půjčky může být zkoumáno ústavním soudem.
Podle vysokého představitele ale byla forma půjček a záruk zvolena tak, aby nemohla být napadena u spolkového ústavního soudu a respektovala zákaz poskytování podpor.
Finský eurokomisař pro ekonomické a monetární záležitosti Olli Rehn uvedl, že řecká krize a její řešení jsou klíčové pro osud společné měny. „Když Řecko padne a my selžeme, bude to představovat vážné a možná permanentní poškození věrohodnosti Evropské unie. Euro není jen nástroj monetární politiky, ale také politický projekt EU. V tomto smyslu stojíme na křižovatce," prohlásil Rehn.
Příští týden země EU také zhodnotí, zda řecká vláda dělá dost proto, aby deficit rozpočtu dostala z propadu 12,7 procenta na pouhá čtyři. Rehn řekl, že má být zaveden dozor na měnovou politiku členských zemí.
