Hlavní obsah

Rakouský prezident označil Benešovy dekrety jako akt bezpráví

Ženeva
Aktualizováno

Rakouský prezident Heinz Fischer ve čtvrtek odsoudil Benešovy dekrety jako "těžké bezpráví", které prý ostatní členské státy EU nelegalizovaly. Uvedla to agentura APA. Fischer se tak postavil proti výjimce, kterou si vymohl při podpisu Lisabonské smlouvy český prezident Václav Klaus.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Prezident Václav Klaus s rakouskou hlavou státu Heinzem Fischerem na Pražském hradě.

Článek

Fischer to podle APA napsal v pozdravném poselství poselství Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Rakousku (SLÖ).

"Skutečnost, že český prezident Václav Klaus si při podpisu Lisabonské smlouvy dal jako podmínku, že evropská charta lidských práv se na ČR nevztahuje, nemá na Benešovy dekrety ve skutečnosti žádný vliv," napsal dále Fischer.

Kvůli tomu, aby Benešovy dekrety nemohly býti prolomeny, pozdržel loni Václav Klaus ratifikaci Lisabonské smlouvy. Požadoval, aby ani pro ČR nebyla závazná evropská Charta lidských práv.

Klause mrzí zneužití bolavých historických témat

Klaus na vyjádření rakouského protějšku reagoval s tím, že jej mrzí zneužívání bolestivých témat minulosti v předvolební kampani. [celá zpráva]

Dekrety odebraly po válce bývalým čs. občanům německé a maďarské národnosti státní občanství, protože za války se stali občany hitlerovského Německa a horthyovského Maďarska. Připravily je také o majetek, který by někteří vystěhovaní chtěli získat zpět.

"Jako rakouský prezident budu i nadále usilovat o to, aby byly zpracovány temné stránky našich dějin, a zasazovat se o to, aby lidská práva byla respektována a dodržována jak v naší zemi, tak za jejími hranicemi," uvádí Fischer.

Prezident adresoval své poselství SLÖ u příležitosti čtvrtečního výročí demonstrací německy mluvícího obyvatelstva v některých československých městech v roce 1919 za právo na sebeurčení a setrvání ve svazku s Rakouskem. Při střetech s četnictvem a vojáky bylo tehdy zastřeleno 54 lidí.

„Všichni známe tragické události ze 4. března 1919, stejně tak i léta hrůzovlády národního socialismu v letech 1938 až 1945, které vedly mj. k rozbití tehdejšího Československa a s nimiž přišly nenávist, násilí, pronásledování a deportace,“ dodal Fischer, který chce ve volbách příští měsíc obhájit svůj post.

Dosavadní průzkumy mu dávají výrazný náskok asi tří čtvrtin preferencí. Bulvární tisk ale preferuje kandidátku krajní pravice Barbaru Rosenkranzovou. Rosenkranzová jako představitelka svobodných (FPÖ) v minulosti byla proti přijetí ČR do EU kvůli Temelínu a právě kvůli Benešovým dekretům.

Benešovy dekrety

Dekrety vznikaly v letech 1940 až 1945. Prezident Edvard Beneš jich nejprve v londýnském exilu a následně zpět v ČSR podepsal přes stovku. Měly statut zákona a v roce 1946 byly zpětně ratifikovány Národním shromážděním.

Postup ovšem nebyl nijak v rozporu s tím, co se dělo v dalších zemích, kdy se přepisovaly hranice a vystěhovávaly statisíce lidí, hranice SSSR se posunula na západ a Polsko, které přišlo o část svého území na východě, získalo část Pruska. Hranice na Odře a Nise byla nakonec označena za nedotknutelnou.

Reklama

Výběr článků

Načítám