Hlavní obsah

Ateliéry Babelsberg hostily Hanebný pancharty i Předčítače

Postupim (Německo)

Brzo bude filmovým studiím v německém Babelsbergu sto let. Čas se zde nezastavuje, naopak ateliéry zažívají filmařský boom. Nejstarší zařízení svého druhu na světě láká hlavně velké hollywoodské produkce, které na předměstí Postupimi mohou využívat nejen velké ateliéry a bohatě vybavené fundusy, ale také štědrou finanční podporu německé vlády. Naposledy z nich těžil režisér Quentin Tarantino při natáčení Hanebných panchartů.

Stoletá německá studia BabelsbergVideo: ČTK

 
Článek

Když v místě obce Nowawes, založené evangelickými tkalci uprchlými kvůli víře z českých zemí, začalo v roce 1912 fungovat první studio, bylo ještě ze skla, protože filmaři neměli k dispozici umělé osvětlení a museli točit za dne. Dnes zde stojí 16 studií a k dispozici je přes 25 000 metrů čtverečních natáčecích ploch. To z Babelsbergu dělá největší souvislý studiový komplex v Evropě.

V současnosti se tu točí zhruba deset celovečerních filmů ročně, plus německé nekonečné televizní seriály. Ačkoli v počtu realizovaných snímků za rok spadá v evropském srovnání až za barrandovské ateliéry, může se v poslední době na rozdíl od Prahy pochlubit řadou mezinárodních kasovních trháků a světově ceněných filmů.

Předčítač, Vendeta a Pianista

Točily se tu například válečné snímky Nepřítel před branami a Valkýra, akční thrillery V jako Vendeta a Bourneovo ultimátum nebo drama Předčítač s Kate Winsletovou, která za něj získala loni Oscara. Režisér Roman Polanski zde natáčel oscarového Pianistu i svou novinku The Ghost Writer, která bude mít zanedlouho premiéru na filmovém festivalu Berlinale.

Nejvíce pyšní jsou ale nyní v Babelsbergu na Hanebný pancharty, na jejichž vzniku se zdejší studia podílela i koprodukčně. Hned za vstupní branou si návštěvník nemůže nevšimnout ulice pojmenované po jejich režisérovi.

Tarantino chtěl ulici se svým jménem

"Tarantinovi jsme zde věnovali jméno ulice, protože to chtěl," uvedl věc na pravou míru jeden ze šéfů ateliérů Christoph Fisser. Americký tvůrce byl prý tak nadšen zdejší tradicí pojmenovávat ulice mezi studii po velikánech světového filmu, že si o to sám řekl. Svou ceduli na roh s ulicí nazvanou podle slavného rakouského režiséra a českého rodáka Georga Wilhelma Pabsta dostal k německé premiéře svého posledního filmu.

Pozůstatky po natáčení Hanebných panchartů jsou zde ale vidět na více místech. Ve skladu kostýmů například stále uchovávají prostřílené nacistické uniformy z jeho natáčení.

Dopustit nedají ani na herce. "Brad Pitt je velmi šarmantní, je velmi sympatický, ale také velmi náročný," přiblížila svou zkušenost s představitelem hlavní postavy "panchartů" kostymérka Gabriele Leuteová, která ve fundusu obstarává na 300 000 kostýmů a oděvních doplňků.

Část Tarantinova válečného eposu se natáčela i v nejstarší a největší hale babelsberských studií. Ta nese jméno legendární německé filmové herečky Marlene Dietrichové, kterou k celosvětové slávě vynesl snímek Modrý anděl - natočený v roce 1930 právě zde.

V této hale si Tarantino nechal postavit kino, které mělo být před kamerou zničeno skutečným ohněm. To ale podle Angeliky Müllerové nedovolili hasiči. "Postavili jsme to kino proto podruhé v cementárně u Rüddersdorfu a tam se ty efektní scény s výbuchy natočily," vylíčila průvodkyně zahraničních novinářů.

Hala Marlene Dietrichové pamatuje i vznik prvního světového velkofilmu - legendární sci-fi Metropolis Fritze Langa z roku 1926, jehož zrestaurovaná verze si odbude premiéru za necelý týden během Berlinale. Slavné velké scény z tohoto filmu se ale podle Müllerové netočily zde, nýbrž v leteckém hangáru za Berlínem, neboť sem se prostě nevešly.

Foto: Profimedia.cz

Bohatá historie je to další, čímž se zdejší ateliéry pyšní. Díky ní mohou filmařům nabídnout ve svém skladu rekvizit na milión různých předmětů ze všech epoch. Většinou jde o originály z dané doby. Rekvizity nebo kulisy, které nejsou na skladě, pak dokážou vyrobit studioví řemeslníci v místních dílnách.

Dějiny Babelsbergu ale nebyly vždy jen na chlubení, neboť za třetí říše využívali zdejší ateliéry nacisté ke své propagandě. Dodnes zde například stojí budova Říšské filmové akademie založené nechvalně proslulým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Po druhé světové válce připadl "evropský Hollywood" komunistické Německé demokratické republice, která zde zřídila svou filmovou výkladní skříň - ateliéry DEFA.

Foto: Profimedia.cz

Díky tomu mohla v minulosti vzniknout i řada společných snímků s československými filmaři. Tím asi nejznámějším a v Německu rozhodně nejpopulárnějším je vánoční televizní klasika Tři oříšky pro Popelku. Tato spolupráce pokračuje i v současnosti, neboť společnost Studio Babelsberg sídlí také na Barrandově a v Česku naposledy koprodukovala drama 3 sezóny v pekle.

Na Prahu tak její vedení pohlíží jako na partnera a současně jako velkého konkurenta v regionu. "Mají vynikající filmaře, umí skvělé kulisy a mají dlouhou tradici," pochválil barrandovská studia Fisser. "Ale v posledních třech letech se prakticky zhroutila... Do Prahy nepřišla žádná velká produkce," uvedl jeden ze šéfů studií, podle něhož k přilákání mezinárodních projektů do Česka nepomůže ani nový program české vlády na podporu filmového průmyslu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám