Hlavní obsah

Karadžić se odmítá zúčastnit začátku svého procesu

– Haag

Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić se odmítá zúčastnit pondělního zahájení procesu s ním v Haagu. Oznámil to dopisem mezinárodnímu tribunálu, který ho bude soudit kvůli válečným zločinům, genocidě a zločinům proti lidskosti, jichž se údajně dopustil během války v Bosně v první polovině devadesátých let.

Článek

"Tímto vás informuji, že moje obhajoba na proces, který má začít 26. října, není připravena, pročež se před vás v tomto datu nedostavím," napsal Karadžić v dopisu, jehož kopii jeho advokát Peter Robinson postoupil agentuře AFP. Karadžić dál poukázal na údajně nerovné, disproporční a nespravedlivé podmínky, za jakých se proces chystá.

Karadžić označuje proces před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za politický a jakoukoli vinu popírá. Chce se hájit sám. Několikrát žádal o odklad procesu, aby si prý mohl řádně prostudovat obžalovací spis a připravit svou obhajobu.

Obžalovací spis má přes 900 000 stran.

Obhajoba je zbavena naprosto minimálních podmínek na přípravu, které by z ní udělaly seriózního a respektu hodného oponenta.
Radovan Karadžić

V případě usvědčení Karadžičovi hrozí doživotní vězení. Teď je mu 64 let. Byl zatčen loni v Bělehradě po třinácti letech na útěku.

Karadžić také žádal, aby byla obvinění proti němu stažena, protože mu prý bývalý americký vyjednávač Richard Holbrooke nabídl imunitu výměnou za to, že se stáhne z veřejného života. Soud žádost odmítl. Karadžić pak o uznání platnosti údajné dohody požádal Radu bezpečnosti OSN. Holbrooke dohodu popírá.

Radovan Karadžić

Narozen 19. července 1945 v černohorské Petnjici. Vystudoval medicínu v Sarajevu a psychiatrii v New Yorku.

Za údajné vypsání falešných lékařských neschopenek byl v roce 1987 jedenáct měsíců vězněn. Nařčení se nepotvrdila. V roce 1989 vstoupil do politiky a v roce 1992 byl jedním z hlavních iniciátorů vyhlášení Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.

Výkon funkce prezidenta, stejně jako jiných, mu v roce 1995 zakázala daytonská mírová smlouva. Byl na něj vydán zatykač kvůli genocidě muslimů ve Srebrenici a etnickým čistkám. Z politiky odešel v roce 1996, načež byl obviněn i z pokusu o státní převrat.

Ukrýval se a několikrát se ho marně snažily zatknout zahraniční speciální a mírové síly.

Obvinění a soudy

Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu byl Karadžić obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

V případě Srebrenica mu soud v New Yorku v roce 2000 uložil zaplatit kompenzace ve výši přes pět miliard dolarů, a to za hrubé porušování lidských práv včetně genocidy, mučení, znásilňování, popravy, válečné zločiny a etnické čistky. 

Karadžić je ženatý, s manželkou Ljiljanou (rovněž lékařka) má syna a dceru. Mezi Karadžičovy zájmy patří hudba a poezie. Je autorem několika sbírek básní a divadelní aktovky.

Karadžić je nejvýznamnější osobnost, kterou se ICTY zabývá, s výjimkou bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ten v roce 2006 ještě před ukončením svého procesu zemřel.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám