Hlavní obsah

Blesková změna Ústavy: 14:45 schváleno Sněmovnou, 19:33 Senátem

– Praha • Aktualizováno
Novinky, Jaroslav Soukup, Jiří Mach

Nouze naučila Dalibora housti. Sněmovna i Senát odhlasovaly během pátku třípětinovou většinou ústavní zákon o rozpuštění dolní komory. V návrhu se stanoví, že prezident rozpouští Sněmovnu, pokud se na tom usnesou více než tři pětiny poslanců. K rychlým krokům dohnal parlament zásah Ústavního soudu, který v úterý zrušil jednorázový ústavní zákon, jenž měl vést k předčasným sněmovním volbám. Novela míří na Hrad.

Článek

Během jednoho dne zákon prošel oběma komorami parlamentu, i když předtím ležel tři roky ve sněmovních komisích a poslanci své rozpuštění vyřešili jednorázovým zákonem. To ale Ústavní soud ve čtvrtek po stížnosti poslance Miloše Melčáka odmítl. [celá zpráva]

Pro návrh v pátek odpoledne hlasovalo 149 poslanců, proti bylo osm. Návrh odmítli podpořit komunisté, poslancům ale stačily hlasy ODS a ČSSD. Pro ale byli i lidovci a členové strany TOP 09. Vzápětí poslanci schválili i změnu volebního zákona.

Foto: Stanislav Zbyněk, ČTK

Předseda Sněmovny Miloslav Vlček podepsal novelu zákona a urychleně ji poslal do Senátu.

V šest hodin odpoledne začal o novele jednat Senát. Jeho předseda Přemysl Sobotka (ODS) v jednacím sále zdůraznil, že navrhovaná novela nemá z hlediska Ústavy chybu. "Pokud nás někdo osočuje, že schvalujeme ústavní změnu ve spěchu, tak to není pravda,“ řekl Sobotka.

Nicméně místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) upozornil na určitou naléhavost, pozastavil se například nad zpracováním posudku ústavně-právní komise, jejíž je členem: "Senátní komise nemohou doporučovat, naše komise vám dosud předkládaly podrobné analýzy. Dnes poprvé se obejdete bez takovéhoto stanoviska. Předložíme vám tedy krátké stanovisko - komise vítá, komise oceňuje,“ dodal ironicky Pithart a přečetl stanovisko.

Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Ten řekl, že ji podepíše co nejrychleji. Poslanci se pak v úterý sejdou a podle nyní schváleného zákona se chtějí "rozpustit". Zda se ale hlasovat bude, není jisté. Hrozí totiž další ústavní stížnost. 

Melčák připustil, že znovu podá stížnost

Bezprostředně po hlasování vystoupil poslanec Miloš Melčák, který podal ústavní stížnost proti jednorázovému ústavnímu zákonu zkracujícímu funkční období Sněmovny. Pozastavil se nad tím, že poslanci nereflektovali stanovisko ÚS ohledně retroaktivity zákonů a nepřímo naznačil, že i proti schválené změně Ústavy by mohl podat stížnost.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Miloš Melčák ve Sněmovně

"Pokud by právníci potvrdili, že usnesením o rozpuštění Sněmovny za použití dnes Poslaneckou sněmovnou schváleného zákona, že jsme se dopustili retroaktivity, tak znovu požádám Ústavní soud, aby se vyjádřil," řekl Melčák ČTK.

Pokud Melčák stížnost nepodá, poslanec Juraj Raninec zvažuje, že tak učiní sám. [celá zpráva]

Miloš Melčák po hlasování o změně Ústavy
„Vážená vládo, vážení kolegové, byl jsem nepřímo vyzván k tomu, abych se vyjádřil, zda jsem rozhodnut podat ústavní stížnost nebo zda nejsem. Já to považuji sice za zcela nestandardní od svého veleváženého kolegy, protože ten zákon ještě nenabyl právní moci, není v účinnosti a tam jsou určité termíny, které mi dává náš právní řád k dispozici.
Nicméně, vážení kolegové, je v tomto zákoně víceméně předjímána retroaktivita, na kterou se chystáme příští týden přistoupit. (Poznámky z pléna, jeden poslanec buší do lavice.)
Já bych vám chtěl, vážení kolegové, říci, když na této politické scéně někteří vyvolávali duchy a volali po uplatňování presumpce viny, mlčeli jsme. Někteří lidé jsou ještě dneska vláčeni v různých procesech a neměli možnost se očistit. Nebudu tady nikoho jmenovat, ale skutečně jsme mlčeli. Dneska začínáme mlčet k otázkám retroaktivity. Vážení kolegové, já se vás ptám, co bude třetí a co nás v této zemi čeká, jestli budeme takovýmto způsobem k právu přistupovat a jestli budeme zneuctívat to, co nám řekne Ústavní soud.
Děkuji vám, vážení kolegové, že jste mě vyslechli. (Potlesk v části sálu.)
Zdroj: Stenozáznam Sněmovny
Vystoupení poslance Melčáka je samozřejmě vážné, je to politický popleta, nicméně kverulant
Jiří Paroubek

Předseda ODS Mirek Topolánek odmítl, že by novela kvůli retroaktivitě mohla být napadena. Řekl také, že je rád, že poslanci se shodli tak jednoznačně. "Je to silný mandát," řekl.

V podobném duchu vystoupil i šéf ČSSD Jiří Paroubek. „Otevřela se cesta k vypsání předčasných voleb,“ řekl Paroubek. Vzápětí vyjevil své potěšení nad tím, že se ve Sněmovně „ctí politické dohody.“ 

„Vystoupení poslance Melčáka je samozřejmě vážné, protože jak jsem řekl před několika dny, je to politický popleta, nicméně kverulant. Takže je pravděpodobné, že podá jakousi stížnost opět. Musíme mít aspoň 99 procentní jistotu, že ta stížnost bude odmítnuta. Tu jistotu samozřejmě nebudeme mít nikdy dopředu, ale ta právní stanoviska musí být tak vyargumentovaná, že si musíme být jisti,“ sdělil Paroubek 

Svoboda: Když Melčák podá stížnost, nebudeme pro rozpuštění

Předseda lidovců Cyril Svoboda vyslovil obavu, co by nastalo v okamžiku, kdy by Melčák podal stížnost, Sněmovna se rozpustila a soud rozhodl, že zákon neplatí. Sněmovna by nebyla a její pravomoci by zřejmě až do jara 2010 měl Senát. "Nastal by neřešitelný chaos," řekl Svoboda.

Doplnil, že pokud Melčák stížnost podá, většina jeho strany nezvedne v úterý ruku pro rozpuštění Sněmovny. Učiní tak až poté, co bude jasné, že zákon je "čistý", tedy že Ústavní soud konstatoval, že platí. Svoboda řekl, že mu stačí i Melčákovo čestné slovo, že stížnost nepodá.

Problém s retroaktivitou
Problém změny Ústavy o samorozpuštění Sněmovny je právě v retroaktivní změně, tedy změně platící zpětně. A to kritizuje Ústavní soud (ÚS). Argumentem je právě to, že voliči Sněmovnu volili do určitých pravidel, která by se neměla v průběhu volebního období měnit. Jakákoliv zásadní změna by tak měla platit až v novém volebním období.
Po případném napadení tak bude mít ÚS několik možností. Například nechat novelu Ústavy projít, což by zajistilo předčasné volby na začátku listopadu. Dále může normu zrušit, stejně jako ve čtvrtek ústavní zákon o jednorázovém zkrácení volebního období. A politici jsou opět na samém začátku.
Je tu ale ještě jedna možnost, ÚS by mohl jen posunout platnost přijaté změny Ústavy, například na začátek dalšího volebního období. Tím by byla vyloučena retroaktivita. Ostatně to samé navrhují například zelení, ve Sněmovně je ale nikdo jiný nebere vážně. Změna Ústavy by tedy platila později a politici v tomto volebním období by byli opět na samém začátku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám