Článek
Zajímavý čajový dům má na svědomí architekt David Maštálka, není žádným vyznavačem čajového kultu, ale má rád setkávání s přáteli nad šálkem čaje. Navenek nenápadná stavba nabízí uvnitř nečekané překvapení, které poskytne hostům jinou perspektivu pohledu na okolní zahradu.
Uvaříte si čaj po japonském způsobu a meditujete..
Uvaříte si čaj po japonském způsobu a meditujete..FOTO: David Mašťálka, a1 architects
Vnitřní stěny tvoří z velké části výhled do zahrady. Přicházející hosté se mají usadit na jutovou rohož a čaj se připravuje na ohništi svařeném z černé oceli.
Architekt kladl velký důraz na použití přírodních materiálů. Vnitřní kupoli tvoří laminát vylepený papírem, skrz který přichází dovnitř světlo. Uvnitř je dům jakoby prázdný, a je tak ideálním místem pro odpočinek.
Dekorace tvoří přírodniny.
Dekorace tvoří přírodniny.FOTO: Ester Havlová
Jak vznikl nápad postavit čajový dům?
Celé téma bylo v podstatě hledáním minimálního příjemného prostoru pro setkání. Při přemýšlení o takovém místě jsem si nejprve utřídil vzpomínky na stavby, které ve mne zanechaly dojem.
Po nějaké době mi pod rukama ve skicách vzešel kruhový půdorys zaklenutý průsvitnou klenbou, která může připomínat vnitřní klid drobných sakrálních staveb.
Do prostoru vstupuje difúzní světlo shora a průsvitná kupole vytváří nebe, které je zároveň projekční plochou pro stínohru listů černého bezu naklánějících se nad čajovnou. Kruh směřuje pozornost hostů k ohništi, na kterém se čaj připravuje a vytváří blízké semknutí všech přítomných.
Čím je váš čajový dům specifický?
Můj pohled je vlastní interpretací čajového domu, který se v mnoha ohledech liší od tradičních i současných staveb tohoto typu. Velmi bohatá tradice podobných staveb je například v Japonsku.
Pro náš čajový dům je oproti jiným charakteristický jeho půdorys, který nabízí na ploše pouhých 3,75 m2 místo až pro šest hostů. Další z odlišností je nepochybně zmiňovaná průsvitná kupole.
Čajový dům je takový altánek po japonsku.
Kdo vám se stavbou nejvíc pomáhal?
Mistrem stavby je sochař a tesař Vojtěch Bilišič, se kterým jsme společně ve dvou lidech stavbu stavěli od úsvitu do soumraku v průběhu 35 dní. Konečný výsledek byl tedy závislý na spolupráci nás dvou.
Dalšího koho bych rád zmínil je nepochybně japonský historik, teoretik a architekt Terunobu Fujimori, se kterým jsem v přátelské korespondenci a který naší stavbu v průběhu dokonce navštívil.
Hra světla a stínů k atmosféře tohoto domu patří.
Za kolik se dá takový domek pořídit?
Myslím, že se zdravým odhadem by se tedy cena pro koncového klienta pohybovala v rozmezí od 150 do 250 tisíc korun, záleží na materiálu, místě a náročnosti.
Čajový dům má dlouholetou historii
Čajový dům je tradičním druhem dřevěné stavby japonské architektury, který se ustálil už cca před čtyřmi sty lety. Dům má stát v klidném prostředí, není tedy důležitá jenom podoba prostoru domu, ale také lokalita, ve které se dům nachází. Ideálním místem je zahrada, úpatí hory nebo louka. Jen v takovém prostředí se mohou hosté oprostit od starostí všedního dne a užít si klidu a jeden druhého.