Hlavní obsah

EU se dohodla na ústupcích Irsku, čeká za to přijetí Lisabonské smlouvy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BRUSEL

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se v pátek na summitu v Bruselu dohodli na zárukách pro Irsko, které by v zemi měly usnadnit přijetí Lisabonské smlouvy. Novinářům to sdělily diplomatické zdroje.

Foto: Yves Herman, Reuters

Irský premiér Brian Cowen

Článek

Irsko tak bude opakovat lidové hlasování o tomto dokumentu. V referendu, které se konalo letos v červnu, přitom tamní voliči smlouvu, jejímž cílem je reforma evropských institucí směrem k větší efektivitě, odmítli. Nové hlasování se podle příslibu Irů uskuteční do jmenování nové Evropské komise. Mělo by se tak tedy stát v září nebo říjnu 2009.

Irsko od unie dostane záruky, že i po přijetí smlouvy bude mít svého eurokomisaře a že neztratí vliv na daňovou i rodinnou politiku. Zároveň nebude narušena jeho tradiční neutralita.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn před novináři řekl, že věří, že nyní Irové díky této dohodě Lisabonskou smlouvu v novém referendu schválí. Současně však podotkl, že se teď patrně rozpoutá debata o budoucím fungování Evropské komise, která je výkonným orgánem 27členného bloku.

V budoucnu by se totiž podle něj mohlo stát, že s tím, jak se unie bude rozšiřovat, množství komisařů nabobtná tak, že by to mohlo komplikovat její práci či rozdělení sil. EU se ve čtvrtek dohodla, že do nejméně do roku 2014 si každá členská země svého komisaře ponechá.

Klaus s dohodou nesouhlasí

Český prezident Václav Klaus s dohodou nesouhlasí. Podle něj to odporuje textu Lisabonské smlouvy, který už ratifikovala většina států EU. Klaus je kritikem smlouvy.

Lisabonská smlouva

Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.

Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:

- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.

- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).

- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.

- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.

- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

"Přeci není možné, aby teď se takto dohodl někdo v Bruselu, že to bude jinak. To by se ta smlouva musela přeci přepsat nějakým způsobem, ne? A to by pak nemohli platit ty ratifikace nebo to by se o ní muselo znovu hlasovat všude možně," řekl Klaus. Brusel podle něj tak demonstruje, že na smlouvě příliš nezáleží a že její text je velmi ohebný. "Já myslím, že se to opravdu musí dohnat všechno do důsledků. Buď to vše platí, nebo neplatí," dodal.

Reklama

Výběr článků

Načítám