Článek
Irácká vláda o plánu s Američany vyjednávala rok a čtvrteční parlamentní zasedání mělo být symbolem demokratizačního vývoje směřujícího k obnovení suverenity v zemi, kterou i pět let po svržení bývalého diktátorského prezidenta Saddáma Husajna zmítají násilnosti.
Vládní kabinet vedený šíitskými představiteli neměl zdaleka jistou podporu ani sunnitských stran, zastupujících většinu obyvatel Iráku, ani radikálního šíitského bloku duchovního Muktady Sadra, a hlasování předcházela ostrá debata. Vláda stála o schválení dohody výraznou většinou.
Obama chce opustit Irák ještě dříve
Dohoda počítá s předáním iráckých měst vládním složkám do 30. června 2009. Američtí vojáci budou na základnách mimo města a zemi by měli úplně opustit do konce roku 2011. Budoucí americký prezident Barack Obama by ale chtěl vojáky stáhnout dříve, a to do konce června 2010.
Američané původně požadovali imunitu pro své vojáky v zemi, Irák však nakonec prosadil její platnost jen v případě činů spáchaných na základnách USA a při vojenských operacích. Z dohody vypadla také původní klauzule počítající s eventualitou delšího setrvání amerických vojenských instruktorů v Iráku, požádá-li o to Bagdád.
Nedaleko parlamentu zabila bomba cestující
Ani ve středu, kdy se odehrávalo první kolo hlasování, nepanoval v centru metropole Bagdádu klid zbraní. Na tamním náměstí explodovala nastražená bomba. Zasáhla minibus a zabila nejméně dva lidi a čtyři další zabila, napsala agentura AP. Právě na náměstí Firdus minulý týden demonstrovaly proti USA tisíce příznivců Muktady Sadra.