Článek
Rozhodnutí Ústavního soudu je klíčové nejen pro ČR, ale i pro celou Evropskou unii. Česká republika je poslední zemí, v níž se doposud o Lisabonské smlouvě žádným způsobem nehlasovalo. Dá se očekávat, že rozhodnutí ÚS přivítají představitelé EU.
Lisabonská smlouva má reformovat instituce v EU. Parlamenty všech zemí EU se jí už zabývaly. Například v Německu o ní ale taktéž rozhoduje Ústavní soud. Smlouvu odmítlo v referendu Irsko. Kdy tedy vstoupí v platnost, není jasné, protože to podmiňuje souhlas všech zemí.
"Je to dobrá zpráva pro Evropu i Českou republiku, že Ústavní soud rozptýlil pochybnosti,“ řekl na dotaz Práva ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ).
Nehlasitějším tuzemským kritikem Lisabonské smlouvy je prezident Václav Klaus, který na úterním jednání ÚS tvrdil, že "smlouva není v souladu s českým ústavním pořádkem". "Je v rozporu se všemi základními ústavními principy, které jsou nedotknutelné a jsou považovány za jádro Ústavy," odůvodňoval své názory Klaus.
Premiér Mirek Topolánek rozhodnutí soudu respektuje, ratifikační proces bude podle něj pokračovat. Nečeká ale, že by skončily diskuze veřejnosti a odborníků.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (uprostřed), místopředsedkyně ÚS Eliška Wagnerová (vlevo) a soudce zpravodaj Vojen Güttlerfoto: ČTK/Šefr Igor
Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra verdikt soudu uvítal a počítá s tím, že nález si budou chtít prostudovat poslanci a senátoři. “Samozřejmě bude proces pokračovat, vláda ho nebude jakkoliv brzdit a je na obou komorách parlamentu, aby v ratifikaci pokračovaly,“ řekl Vondra.
Smlouvu bude možné u ÚS napadnout znovu
Ústavní soud se podle ČTK možná lisabonskou smlouvou nezabýval naposledy. Poslancům, senátorům či prezidentovi stále zůstává možnost znovu podat návrh na posouzení souladu jiné části smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh mohou podat v dalších fázích ratifikace smlouvy.
Soud totiž nehodnotil dokument jako celek, ale pouze ty jeho části, proti nimž dostal konkrétní argumenty
"Nevím, jestli měl pokračovat nějaký ping-pong," řekl v reakci na možné další podněty Ústavnímu soudu Vondra. Nechtěl předjímat, zda se na ÚS ještě jednou obrátí Klaus.
Premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podepisují 13. prosince 2007 Lisabonskou smlouvu.foto: ČTK/AP
Soudce Vojen Güttler v odůvodnění rozsudku mimo jiné uvedl, že ratifikací Lisabonské smlouvy není dotčena svrchovanost České republiky. "Státy jsou pány smlouvy," uvedl soudce s odkazem na to, že i v Lisabonské smlouvě je artikulována možnost vystoupení z EU.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
Podstatná část odůvodnění byla věnována přenosu pravomocí z národní na unijní úroveň. Ústavní soud konstatoval, že podstatnější nežli samotný text smlouvy je jeho aplikace, která bude i do budoucna právně napadnutelná individuálními stížnostmi.