Článek
"Pohár mé trpělivosti s činností Dělnické strany přetekl," řekl ministr. Uvedl, že se posuzováním strany zabýval především proto, že jeho prioritou je boj proti všem formám extremismu. Jeho rozhodnutí prý předcházela trpělivá až mravenčí práce, a proto se mohlo zdát, že k němu spěje příliš dlouho.
"Není možné, aby se pod roušku svobodné soutěže politických stran a hnutí skrývala činnost, která je podle mého názoru neslučitelná s fungováním demokratického právního státu," prohlásil Langer.
Rozhodne Nejvyšší správní soud
Konkrétní důvody, které ho k jeho rozhodnutí vedly, však nesdělil. Ministerstvo chce podle něj nejdříve shromáždit připomínky také od zástupců městských a obecních samospráv. Odkázal ale například na prohlášení strany ze 17. října ve kterém DS "vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému, po jehož odstranění již delší dobu volá".
Svůj návrh zrušit DS dal Langer do souvislosti s rozhodnutím rozpustit Komunistický svaz mládeže na konci roku 2006. Uvedl, že nedělá rozdíl mezi levicovým a pravicovým extremismem.
"Materiál je v meziresortním připomínkovém řízení a je pravděpodobné, že pak bude předložen vládě," uvedl Henych. Návrhy na zrušení politických stran a hnutí podává vláda k Nejvyššímu správnímu soudu.
Šéf DS: je to důkaz, že se nás politici bojí, jedeme dál
"Mám informaci, že ministerstvo návrh poslalo," řekl Novinkám šéf strany Tomáš Vandas.
"Ty signály jsme měli už delší dobu. Pokud si ministr vnitra myslí, že všichni zaměstnanci ministerstva vnitra jsou mu loajální, pak se mýlí. Ty signály k nám docházely přímo z jeho ústředí," řekl Právu Vandas.
Podle něj je návrh důkazem, že politici se jeho strany bojí. Doplnil, že doufá, že Nejvyšší správní soud rozhodne ve prospěch jeho strany, protože prý žádný zákon neporušila.
I kdyby Nejvyšší správní soud rozhodl o zrušení strany, podle Vandase by členové Dělnické strany v politické činnosti nepřestali. "Pokračujeme určitě dál, ať se to panu ministru (Ivanu) Langrovi líbí, nebo ne," řekl Vandas.
Příznivci DS aktéry nedávných nepokojů v Litvnínově
Stoupenci Dělnické strany, Národního odporu a Autonomních nacionalistů se před nedávnem sešli na shromáždění v Litvínově. Akce měla být odpovědí na výpady Romů vůči členům hlídek takzvaných ochranných sborů Dělnické strany, kteří přijeli začátkem října na litvínovské sídliště Janov monitorovat situaci. Shromáždění vyústilo ve střety s policisty. Několika skupinám extremistů se podařilo z centra města proniknout až na sídliště Janov, střetu s Romy ale nakonec policie zabránila.
:. Účastníci nedávné demonstrace Dělnické strany na náměstí Jiřího z Poděbrad.foto: Právo/Josef Koukal
Dělnická strana vznikla v lednu 2003. Na kandidátce strany pro letošní krajské volby na Vysočině figuroval například Erik Sedláček, před nedávnem nepravomocně odsouzený k tříletému pobytu ve vězení za trestný čin podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka.