Článek
Odborníci se však zcela neshodují, zda neúspěch ve volbách bude automaticky znamenat konec Mirka Topolánka ve vedení strany a vlády.
Kandidáti ČSSD zvítězili ve druhém kole senátních voleb ve 22 z 26 obvodů. Navíc už v prvním kole získala ČSSD senátora za Karvinsko. ODS uspěla jen ve třech pražských obvodech, o šest mandátů přišla, čímž ztratila svou nadpoloviční většinu v horní komoře.
Zdeněk Zbořil si myslí, že k volební porážce ODS přispěly mimo jiné poplatky ve zdravotnictví, které znechutily například důchodce. Bohumil Doležal uvedl, že druhé kolo senátních voleb jen potvrdilo výsledky hlasování z minulého týdne, kdy se kromě Senátu volilo také do krajů. "Nevím, jestli ODS mohla něco během týdne zachránit," řekl. K neúspěchu ve volbách podle něj přispěla nejednota uvnitř ODS i agresivní kampaň ČSSD.
Tomáš Lebeda konstatoval, že volby do Senátu a krajských zastupitelstev jsou typickým hlasováním, kdy se lidé vymezují vůči vládě. Upozornil, že ČSSD se podařilo podobně jako minulý týden přimět vysoký počet voličů, aby přišel k volebním urnám. Právě vysoká volební účast, téměř 30 procent, podle něj ČSSD nahrála.
Osud Topolánka
Doležal si myslí, že Topolánek ve svých funkcích skončí. "Topolánek to má spočítané ve vládě i v ODS," uvedl Doležal. Doplnil, že pražský primátor a první místopředseda Pavel Bém by se mohl stát šéfem ODS o premiérské křeslo však podle Doležala usilovat nebude.
S tím souhlasí i Zbořil. Podle něj se premiér zřejmě pokusí o rekonstrukci vlády. Doplnil, že případný pád vlády záleží také na postoji prezidenta Václava Klause. Lebeda za pravděpodobnější považuje, že si Topolánek udrží funkci premiéra než vedení strany.
Reformy, radar...
Výsledky senátních voleb pravděpodobně zkomplikují snahu koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pokračovat v reformách. Ohroženy tak jsou zřejmě další změny ve zdravotnictví a sociální oblasti, ale možná i záměr schválit umístění amerického radaru protiraketové obrany v Česku.
Pokud Česko zabředne do vnitropolitické krize, může to negativně ovlivnit i české předsednictví v EU. Některá rakouská a francouzská média tento týden neskrývala obavy z nástupu Čechů k unijnímu kormidlu.
Vládní koalice sice udržela v jednaosmdesátičlenném Senátu mírnou většinu 44 křesel, ale ztratila většinu ústavní. Mírnou většinu má teď koalice i ve Sněmovně, takže čistě technicky má sílu na to své záměry prosazovat. Problém ale spočívá v tom, že koalice v některých klíčových věcech není jednotná, takže hlasy jejích poslanců a senátorů nelze jednoduše sčítat.
Koaliční strany například nejsou jednotné v názoru na podobu dalších zdravotních reforem, vybudování americké radarové základny v Česku či působení českých vojáků v zahraničních misích, zejména v Afghánistánu. Nejasný není ani osud Lisabonské smlouvy, o níž by zákonodárci měli jednat poté, co Ústavní soud rozhodne, zda smlouva je v souladu s českým ústavním řádem.
Na prosazování reforem, zákonů a dalších záměrů mohou mít vliv i případné personální změny ve vládě a ve vedení stran - zřejmě nejvíce ohroženi jsou v tuto chvíli předsedové ODS a KDU-ČSL Mirek Topolánek a Jiří Čunek, po jejichž hlavách již začali volat jejich straničtí kolegové.