Hlavní obsah

Generál NATO: vojensky nelze v Afghánistánu vyhrát

– LONDÝN
Novinky, BBC,

Vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál John Craddock, v pondělí uvedl, že v Afghánistánu nelze vojensky zvítězit. Podle něj i případné vojenské úspěchy k ničemu, protože nenásledují další kroky na civilní straně, zejména jde o obnovení občanské společnosti. Kritizoval i malou politickou vůli členů aliance podílet se na válce v Afghánistánu.

Foto: Irakli Gedenidze , Reuters

Generál John Craddock

Článek

„Konflikt v Afghánistánu nemůže být vyhrán jen vojensky,“ uvedl Craddock na přednášce v Londýně před vojenskými odborníky z Royal United Services Institute.

„Jsem jen jedním členem většího týmu," dodal generál a specifikoval úkoly armády: „Armáda musí zajistit bezpečné prostředí, ale musíme přijít s komplexním přístupem. Současný přístup je rozdělený v čase i prostoru.“ Proto se podle něj sitauce v zemi nezlepšuje.

Podle něj je nutné, aby se v oblastech vyčištěných od Tálibánu okamžitě začala budovat civilní infrastruktura a občanská společnost. Craddock navíc kritizoval, že afghánská vláda musí více bojovat s korupcí a vybudovat funkční policejní složky a justici. Jinak vyzní vojenské vítězství do prázdna.

Craddock také zkritizoval členy NATO, že nejsou schopni poslat do Afghánistánu dostatečně velké posily. Generály požadované posílené stavy vojsk se nedaří naplnit. České ministerstvo obrany nabízí zvýšení kontingentu v zemi o polovinu, otázkou ale je, zda je parlament schválí.

Situace v Afghánistánu se stále zhoršuje, letos i americký náčelník generálního štábu uvedl, že v Afghánistánu koalice nevítězí.

Tálibán rozprášený po invazi v roce 2001 se zkonsolidoval a nyní je nejsilnější od času invaze. Analytici se shodují, že problémem bylo nedostatečné využití okamžitého úspěchu, dosaženého na konci roku 2001.

Historie afghánských válek

Úsilí o dobytí Afghánistánu v moderní době nikdy neskončilo úspěchem, i když země nebyla jednotná a často jí zmítaly kmenové války. Drtivé porážky v hornaté zemi utrpěli Britové i Sověti a v zemi se nedaří ani koalici vedené Američany.

  • 1836 - Do země vtrhli Britové.
  • 1839 - 1842 - první britsko-afghánská válka. Zpočátku Britové vítězili, Amir Dost Mohammad Chán, který pomohl zemi sjednotit a porazit Sikhy, se vzdal. Na trůn byl v roce 1839 dosazen loutkový král.
  • 1842 - Britové utrpěli zdrcující porážku u Džallalbádu. Padl Kábul a z 17 000 Evropanů, jímž byl slíben průchod, přežil jediný.
  • 1878 - 1980 - druhá afghánsko-britská válka. Britové postupující z tehdejší Indie (dnešní Pákistán) dobyli Kábul a Kandahár, ale po prohrách se stáhli
  • 1919 -  třetí britsko-afghánská válka. Britové byli poraženi a země získala definitivně i formální nezávislost.
  • 1933 - 1973 - období stability za vlády krále Záhira Šáha, který byl svržen svým švagrem Dáúdem Chánem.
  • 1978 - Při komunistickém puči byl zavražděn Daúd i s rodinou. O rok později začaly USA podporovat mudžáhídy.
  • 1979 - Sovětská vojska na Štědrý den vstoupila na území Afghánistánu. Během desetileté války se jim nepodařilo zemi plně ovládnout.
  • 1989 - Sovětská vojska se stáhla z Afghánistánu, ve kterém pokračovala občanská válka
  • 1996 - Moc v zemi převzal fundamentalistický Tálibán. Ovládal 90 % země. Za jeho vlády získal v zemi útočiště Usáma bin Ládin a al-Kajda.
  • 2001 - Po atentátech al-Kajdy z 11. září podnikla koalice pod vedením USA invazi do Afghánistánu. Tálibán byl svržen.

Ustavení funkční vlády trvalo velmi dlouho a Tálibán se mezitím dokázal zkonsolidovat. Navíc se k němu opět začali přiklánět místní obyvatelé, kteří a priori mají výhrady k neislámskému západu zvláště když viděli, že s novou vládou se situace nelepší.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám