Hlavní obsah

V Kunderově kauze udával student Dlask, tvrdí pamětník

PRAHA
Aktualizováno

Někdejšího západního agenta Miroslava Dvořáčka udal podle literárního historika Zdeňka Pešata tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask. Pešat to ve středu řekl v souvislosti s informacemi o tom, že Dvořáčka udal spisovatel Milan Kundera.

Foto: Profimedia.cz

Spisovatel Milan Kundera na archivním snímku

Článek

Dlask se tehdy údajně Pešatovi svěřil s tím, že oznámil Dvořáčkův pobyt v Praze bezpečnosti. Dlask měl pocit, že musí informovat i příslušnou organizaci KSČ, a protože Pešat byl členem stranického fakultního výboru, řekl to právě jemu.

Pešat byl na jaře 1950 ve třetím ročníku Filozofické fakulty UK v Praze. "Miroslav Dlask se na mě obrátil se sdělením, že jeho přítelkyně - a budoucí žena - Iva (Militká) se potkala s bývalým kamarádem, o kterém věděla, že uprchl na Západ a že se zřejmě ilegálně vrátil. Dlask mi řekl, že to oznámil bezpečnosti," řekl Pešat. Jméno Milana Kundery tehdy podle něj vůbec nepadlo.

Historik předpokládal, že Dlask chtěl svou přítelkyni ochránit před postihem, "ke kterému by mohlo dojít, kdyby se její styk s emigrantem nebo dokonce agentem-provokatérem z řad StB prozradil". Na Dlaskovo sdělení Pešat tehdy podle svých dnešních slov nijak nereagoval a s nikým o tom nemluvil. S Dlaskem se už po studiích nesetkal a "pustil to z hlavy".

Příhoda se mu vybavila až nyní 

Celá příhoda z jara 1950 se mu prý vybavila až nyní, kdy se dozvěděl z médií o aféře kolem Milana Kundery. Pešat je dnes velmi nemocný a ozřejmit události, o nichž se spekuluje, považuje za svoji povinnost, řekl.

Mluvčí Ústavu pro studium dějin totalitních režimů Jiří Reichl ve středu zopakoval, že si instituce za zjištěním svých pracovníků stojí. "Tezi toho dokumentu potvrzuje paní Militká, která říká, že jí pan Dlask řekl, že o návštěvě pana Dvořáčka řekl panu Kunderovi. To je všechno," uvedl mluvčí. Případ podle něj historici ÚSTR ozřejmili dostatečně a nechystají se ho prý hlouběji zkoumat.

Podle Archivu bezpečnostních složek je archivní dokument, z něhož vycházejí informace o Kunderově udání, pravý. Ani manželé Dvořáčkovi nepochybují o pravosti dokumentů, v nichž je Kundera uváděn jako udavač Miroslava Dvořáčka v roce 1950.

Sám Kundera to však odmítl. "...podle mě to není pravda, jak se tam dostalo moje jméno, je jediná záhada, kterou vysvětlit neumím," řekl Kundera.

Kundera popřel informaci, že v 50. letech udal policii člověka

Podle Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kundera v roce 1950, tehdy student pražské FAMU, upozornil policii na to, že si u jeho spolužačky nechal nějaký muž kufr. Ukázalo se, že jde o Dvořáčkovo zavazadlo.

V září 1950 byl Dvořáček souzen za zběhnutí, vyzvědačství a velezradu. Prokurátor navrhoval trest smrti, verdikt nakonec určil 22 let těžkého žaláře, pokutu 10 tisíc korun, propadnutí veškerého majetku a ztrátu občanských práv na dobu 10 let.

Miroslav Dvořáček po svém zatčení. Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů

Největší část trestu si Dvořáček odpykal v táborech Vojna a Bytíz u Příbrami. Propuštěn byl po 14 letech s podmínkou do roku 1970. Dva týdny po sovětské invazi v srpnu 1968 Dvořáček i s rodinou emigroval.

Prohlášení literárního historika Zdeňka Pešata:
Když jsem si v úterních Lidových novinách přečetl o rozvíjení údajné aféry kolem Milana Kundery, a uviděl jsem jméno Miroslav Dlask a fotografii Ivy Militké, vybavila se mi přesně příhoda z jara 1950. Tehdy jsem byl ve třetím ročníku Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a členem fakultního výboru KSČ. Miroslav Dlask se na mě obrátil se sdělením, že jeho přítelkyně (a budoucí žena) Iva se potkala s bývalým kamarádem, o kterém věděla, že uprchl na Západ a že se zřejmě ilegálně vrátil. Dlask mi řekl, že to oznámil bezpečnosti. Měl pocit, že o tom musí informovat i svou mateřskou stranickou organizaci. A protože jsme spolu studovali estetiku a ze členů fakultního výboru KSČ znal nejvíce mě, řekl to mně. Předpokládal jsem, že Dlask chtěl svou přítelkyni ochránit před postihem, ke kterému by mohlo dojít, kdyby se její styk s emigrantem nebo dokonce agentem-provokatérem z řad StB prozradil. Na jeho sdělení jsem nijak nereagoval a s nikým jsem o tom nemluvil. S Dlaskem jsem se už po studiích nesetkal a pustil jsem to z hlavy. Jsem vážně a nevyléčitelně nemocný člověk, v podstatě ležící pacient odkázaný na kyslíkový přístroj. Vzhledem k tomu nejsem schopen se nikam dostavit a jakýkoli rozhovor musím odmítnout. Včera, po přečtení novin, jsem o příhodě s Dlaskem řekl své ženě. Domluvili jsme se, že sepíšu všecko, co k této věci vím, a to jsem tímto učinil.
V Praze 15. října 2008 PhDr.Zdeněk Pešat, DrSc.

Reklama

Výběr článků

Načítám