Článek
Zpráva vyhodnocuje údaje za loňský rok, tajná služba ji ve čtvrtek zveřejnila na svých internetových stránkách. Podle BIS tak pokračují ruské snahy o získání skrytých tlaků v rámci státních i politických struktur ČR. V reakci na zprávu si branný výbor Sněmovny pozval na 1. října šéfy všech tajných služeb v Česku.
"V rámci prosazování svých zájmů se zpravodajské služby Ruské federace v uplynulém roce snažily kontaktovat, infiltrovat a ovlivňovat osoby a subjekty, především ze sféry občanské společnosti, politiky a médií, mající vliv na veřejné mínění,“ píše se ve výroční zprávě BIS.
Kromě zvýšení odporu veřejnosti k plánovanému radaru ale podle kontrarozvědky sledují ruští špióni i další cíle.
foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek
"V širších souvislostech je cílem mimo jiné i vyvolání dojmu, že v Evropě dochází pod patronací EU a NATO k rehabilitaci nacismu a popírání rozhodující role SSSR při porážce nacismu ve druhé světové válce a záchraně Evropy,“ konstatuje BIS.
Aktivity ruských agentů v ČR je podle BIS součástí dlouhodobé ruské kampaně, která má narušit vztahy Evropské unie a NATO, stejně jako pomoci k izolaci USA. Rusko si od toho podle zprávy BIS slibuje obnovu kontroly nad ztraceným sovětským bezpečnostním územím v Evropě.
Poslanci si kvůli ruským agentům pozvou šéfy tajných služeb
"Je to informace nesporně nová. Zatím nám ředitelé všech tří služeb takhle otevřenou a jasnou informaci neposkytli," řekl předseda sněmovního výboru pro obranui Jan Vidím (ODS). Ředitelé tří českých tajných služeb by měli na jednání branného výboru poslancům vysvětlit, co se skutečně děje.
"Mne to tedy, upřímně řečeno, děsí," dodal Vidím. Správnou reakcí na práci ruských tajných služeb v Česku by podle něj bylo především zvýšení aktivity české civilní i vojenské kontrarozvědky.
"Zpráva pro veřejnost může být vlastně uklidňující, protože dává najevo, že zpravodajské služby o činnosti těchto agentů vědí," poznamenal místopředseda výboru Antonín Seďa z ČSSD.
Místopředsedkyně Strany zelených Kateřina Jacques, která je členkou sněmovního výboru pro bezpečnost, podotkla, že například protiradarová iniciativa Ne základnám má nejasné finanční zdroje. Spojení iniciativy s ruskými penězi v minulosti naznačovala i česká média.
Hlavní smlouvu o radaru podepsali ministři zahraničí USA a Česka letos v létě. Vláda však zatím nemá zajištěnou podporu pro její ratifikaci v parlamentu.
V České republice stále převládají odpůrci radarové základny na českém území. Proti radaru bylo podle průzkumu agentury STEM po červencovém podpisu česko-americké smlouvy 44 procent dotázaných, pro se vyslovilo 35 procent, zbytek nevěděl.