Článek
Pondělní hlasování není pro kremelského vůdce závazné, ale jasně ukazuje náladu, která panuje v Rusku po nedávném konfliktu s Gruzií. Podle pozorovatelů je pravděpodobné, že memorandum vyzývající k uznání obou separatistických provincií se připojí i Státní duma, dolní komora ruského parlamentu.
O uznání obou provincií požádaly Moskvu minulý týden jejich představitelé. Žádný stát zatím ani jednu z obou odštěpeneckých provincií neuznal. Spekuluje se o tom, že by obě provincie mohly existovat na podobné bázi jako Severokyperská turecká republika, kterou uznává pouze Turecko. Stejně tak by Jižní Osetii a Abcházii mohlo uznat pouze Rusko.
Je pravděpodobné, že pokud by Rusko uznalo obě provincie za samostatné státy, došlo by k další eskalaci napětí a to nejen v regionu. Rusko již minulý týden oficiálně zastavilo spolupráci se Severoatlantickou aliancí.
| Konflikt v Gruzii |
|---|
| Před dvěma týdny nařídil gruzínský prezident Michail Saakašvili zásah v separatistickém regionu Jižní Osetie. Na ochranu proruské provincie se ke konfliktu přidalo Rusko, které v pozoruhodně krátkém čase nasadilo tisíce vojáků a těžkou techniku. Jednotky se přitom nezastavily na hranicích provincie, ale postoupily hlouběji do gruzínského vnitrozemí, odkud se stahují jen pomalu. Povstali také separatisté v Abcházii a vytlačili gruzínské síly z Kodorské soutěsky. |
| Jižní Osetie a Abcházie formálně vyhlásily nezávislost na Gruzii už v devadesátých letech, žádná země to však neuznala. Provincie tento požádaly Rusko, aby krok posvětilo. Moskva dala najevo ochota tak učinit. |
| Gruzínský prezident Saakašvili je prozápadní politik s cílem přičlenit zemi k NATO. Podle střediska Levada se téměř polovina Rusů domnívá, že konflikt v Gruzii vyvolaly Spojené státy. |
