Článek
"Chyběl nám souhlas bývalého premiéra Vojislava Koštunici a nemohli jsme ani odposlouchávat Karadžičovy telefony. To byly naše největší problémy," řekl Rondot pařížskému listu Le Figaro.
Expremiér Koštunica se nikdy netajil svým negativním postojem k tribunálu v Haagu, který soudí válečné zločince z balkánského konfliktu z 90. let, a jenž má soudit také Karadžiče.
Bodyguard si zradu rozmyslel
Blízko dopadení byl Karadžić například v roce 1999, tedy ještě za vlády prezidenta Slobodana Miloševiče, když se zdržoval v Bosně. Francouzské tajné službě a americké CIA se tehdy podařilo získat jednoho z jeho strážců jako agenta. "V poslední chvíli si však tento muž vše rozmyslel a odmítl svého šéfa zradit,“ řekl Rondot.
V lednu 2000 se zase podařilo lokalizovat Karadžiče prostřednictvím telefonního hovoru. Když však francouzští vojáci sil SFOR dorazili na místo, byl už pryč.
Jeho nynější dopadení se podle Rondota zdařilo mj. i díky CIA, která provozuje v Bosně odposlouchávací stanici a má své agenty v bělehradských bezpečnostních kruzích.
Ministr: kryla ho tajná služba
Podle srbského ministra vnitra Ivici Dačiče kryla Karadžiče dlouhá léta srbská tajná služba. "Tajná služba jej kryla a tajná služba jej také předala,“ řekl Dačić bělehradskému bulvárnímu listu Press.
Radovan Karadžić
Narozen 19. července 1945 v černohorské Petnjici. Vystudoval medicínu v Sarajevu a psychiatrii v New Yorku.
Za údajné vypsání falešných lékařských neschopenek byl v roce 1987 jedenáct měsíců vězněn. Nařčení se nepotvrdila. V roce 1989 vstoupil do politiky a v roce 1992 byl jedním z hlavních iniciátorů vyhlášení Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.
Výkon funkce prezidenta, stejně jako jiných, mu v roce 1995 zakázala daytonská mírová smlouva. Byl na něj vydán zatykač kvůli genocidě muslimů ve Srebrenici a etnickým čistkám. Z politiky odešel v roce 1996, načež byl obviněn i z pokusu o státní převrat.
Ukrýval se a několikrát se ho marně snažily zatknout zahraniční speciální a mírové síly.
Obvinění a soudy
Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu byl Karadžić obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
V případě Srebrenica mu soud v New Yorku v roce 2000 uložil zaplatit kompenzace ve výši přes pět miliard dolarů, a to za hrubé porušování lidských práv včetně genocidy, mučení, znásilňování, popravy, válečné zločiny a etnické čistky.
Karadžić je ženatý, s manželkou Ljiljanou (rovněž lékařka) má syna a dceru. Mezi Karadžičovy zájmy patří hudba a poezie. Je autorem několika sbírek básní a divadelní aktovky.
Většina komentátorů v Bělehradě se domnívá, že Karadžiče skutečně kryla srbská tajná služba. Bez ní by prý jen stěží mohl získat falešnou identitu.