Článek
Flavors Of Entanglement začíná jako deska rocková (Citizen Of The Planet), ale hned po první písničce pokračuje jako elektronická, aby se vzápětí vrátila k poloakustickému folku z devadesátých let.
Naprogramované bicí a spousta elektronických efektů připomínajících současné komerční R'n'B se v některých písních ještě podařilo ukočírovat a tu a tam vznikla i zajímavě tajemná atmosféra (Moratorium), jinde bohužel zvukové experimenty zcela zastínily to nejcennější - lidský hlas - a zdá se, že přemíra zvuků nutila zpěvačku křičet, místo aby naservírovala rafinovanější polohy svého křehkého folkového hlasu.
Nešťastná snaha znít co nejvíce současně - a nutno podotknout, že tak dobrá zpěvačka ji vůbec nemá za potřebí - postihla asi nejvíce skladbu Straitjacket. V ní se už poněkud zapomnělo na to, že méně nahlas znamená někdy více, a vzniklo jakési podivné morissettovské techno.
V druhé polovině desky pak po takovém "nářezu" překvapí milé balady jako Torch nebo Incomplete, které jakoby dorazily z úplně jiného alba. V nich Alanis Morissette opět předvedla kouzlo svého romanticky zajíkavého folk-rockového zpěvu a vrátila se ve své jedinečnosti, která by se v rachotu syntezátorů málem ztratila.
Alanis Morissette: Flavors of Entanglement, Warner 2008