Článek
Vítěz voleb se bude muset vypořádat s rostoucími ekonomickými a společenskými problémy země.
Berlusconiho hnutí těsně před volbami vedlo před PD o asi šest až sedm procent. Veltronimu se tak podařilo snížit velký náskok pravice, který činil v době pádu bývalé vlády Romana Prodiho až 16 procent.
Lid svobody i Demokratická strana vznikly loni na podzim. Oba jejich vůdci si přáli skoncovat se značnou roztříštěností italské politické scény, která vedla k tomu, že země bude mít od konce druhé světové války svou již 62. vládu.
PD tvoří bývalí komunisté a levicoví katolíci, zatímco v Berlusconiho formaci jsou kromě jeho strany Vzhůru, Itálie pravicové Národní spojenectví Gianfranka Finiho a Liga severu Umberta Bossiho usilující o větší autonomii italských regionů.
Berlusconi možná premiérem potřetí
Pokud se průzkumy naplní, stal by se Berlusconi premiérem již potřetí. Zatím ale není jasné, zda bude mít v případě vítězství dostatečnou většinu v Senátu. Poslanecká sněmovna má 630 členů volených podle systému poměrného zastoupení. Senát má 322 členů, z nichž 315 volí obyvatelstvo, zbytek jsou doživotní senátoři z řad bývalých prezidentů republiky a osobnosti jmenované hlavou státu.
Souběžně s parlamentními se konají i místní volby, především v malých městech. Bude se ale volit i nový římský starosta. Veltroni se funkce vzdal tři roky před vypršením mandátu, aby se mohl postavit Berlusconimu.
Klíčovým faktorem budou nerozhodnutí voliči. Podle italských médií se až třetina Italů bude rozhodovat až na poslední chvíli. Stejně tak bude záležet na volební účasti, když řada lidí je obecně znechucena politiky, kteří podle nich nejsou dlouhodobě schopní řešit problémy země.
Poprvé nesmí italští voliči k volebním urnám s mobilními telefony. Fotografování již zaškrtnutých volebních lístků bylo běžnou praxí především v oblastech na jihu země, kde má vliv mafie.