Hlavní obsah

Zákon o církevních restitucích by mohl státu sebrat sv. Víta

Právo, Oldřich Danda, Jitka Götzová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Ještě před dvěma měsíci se ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) a kardinál Miloslav Vlk shodli, že chystaný zákon o církevních restitucích by neměl jakkoli zasáhnout do letitého sporu státu a církve o katedrálu svatého Víta. Dnes to vypadá jinak.

Článek

Ministr a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v časopise Ekonom uvedl, že restituční zákon půjde vztáhnout i na katedrálu.

"Ano, je to tak," potvrdil Právu takový výklad Svobodův náměstek Jiří Stodůlka (KDU-ČSL). Ministerstvo kultury nevyloučilo, že by Metropolitní kapitula sv. Víta mohla zákon při získávání katedrály použít.

"Jedná se o obecnou normu, která nezahrnuje ani nevylučuje žádnou konkrétní stavbu. O právním výkladu k jakémukoli právnímu subjektu musí rozhodnout jenom moc soudní,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Jan Cieslar.

Pokud by norma začala platit, Kapitula by automaticky chrám vlastnit nezačala, ale získala by pro vydání oporu v zákoně. Tento tah by ale mohl plánované restituce zprotivit i těm, kteří je jinak podporují, a mnozí lidovci jsou proti Svobodovi opatrní.

Jehlička: Jednotlivosti neřešíme

"Nechceme tuto jednotlivost nějakým způsobem řešit,“ řekl v lednu Jehlička. S tím souhlasil i Vlk. "Domnívám se také, že katedrála by byla jednotlivinou v tomto obecném zákoně. Myslím, že když probíhá proces, asi by se do toho nemělo vstupovat,“ uvedl tehdy Vlk.

Návrh zákona, který již schválila vláda a v nejbližších týdnech ho začne řešit parlament, počítá s tím, že církve dostanou 83 miliard korun náhradou za majetek zabavený komunisty. Během 60 let by splátka vzrostla i s úroky na 270 miliard korun.

Řády a kongregace, mezi něž patří i Metropolitní kapitula sv. Víta, však budou moci požádat o navrácení nemovitostí v hodnotě 50 miliard. Podmínkou vrácení je, že řeholníci museli objekt vlastnit mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Katedrálu přitom komunisté znárodnili v roce 1954.

Překvapení pro všechny

Mezi politiky vzbudil Svobodův výklad zákona pozdvižení. Místopředsedu Sněmovny Jana Kasala z KDU-ČSL to zaskočilo, protože očekával, že vlastnictví katedrály se vyřeší mimo restituce. "Bylo by špatné, kdyby tato jednotlivost zkomplikovala projednání celého restitučního zákona,“ řekl Právu Kasal.

Rozpaky netajil europoslanec Jan Zahradil (ODS). Podle něj je zajímavé, že s tím přichází právě Svoboda. "Je vidět, že v rámci tohoto zákona se bude muset ještě mnohé vyjasnit. Dlouhodobě tvrdím, že předloha nemůže sloužit jako jakákoli záminka k restitucím, které nepřicházejí v úvahu,“ uvedl na dotaz Práva. Očekává, že kolem tohoto zákona bude obsáhlá a dlouhá diskuse.

Rath: Není to náhoda

Podle místopředsedy poslanců ČSSD Davida Ratha nemusí být náhoda, že se do návrhu zákona o vyrovnání státu s církvemi někdo pokusil propašovat možnost převodu katedrály sv. Víta na katolickou církev.

"Ministr Jehlička je lidovec a určitě bude hledat cesty, jak splnit církvím jejich tajné nebo i veřejné představy,“ řekl Právu Rath a dodal: „Když to na chvilku bylo vráceno církvi, tak první, co zavedli, bylo vstupné.“

Expert KSČM na církevní problematiku, poslanec Vladimír Koníček je zděšen možností, že by se zákon mohl týkat i sv. Víta. "Při projednávání zákona musí být jasně řečeno, jestli katedrálu zahrnuje, či ne,“ sdělil Právu. Mluvčí prezidenta Petr Hájek nechtěl záležitost vůbec komentovat.

Anketa

Komu podle vás náleží katedrála sv. Víta?
Státu
84,1 %
Církvi
15,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 6117 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám