Článek
Americká armáda oznámila, že při leteckých úderech na podporu iráckých pozemních jednotek v Basře zabila 16 šíitských milicionářů. Podle vojenského mluvčího Brada Leightona USA do bojů nasadily speciální letoun palebné podpory AC-130, což čtyřmotorový transportní C-130 Hercules upravený jako nosič těžkých zbraní včetně houfnice. Leighton také sdělil, že cíle pro letouny určují příslušníci amerických speciálních sil. Americké pozemní jednotky byly nasazeny v sobotu.
Šestnáct milicionářů však nepředstavuje jediné oběti náletů. Irácká policie už dříve oznámila, že osm civilistů, včetně dvou žen a dítěte, bylo zabito v sobotu, když americká válečná letadla v sobotu zničila v Basře jeden dům. Svědci viděli, jak jej zasáhla bomba. Američané bombardují Basru od pátku. Zaměřují se na jižní část města, kde probíhají nejtěžší boje.
Basra se změnila ve válečnou zónu
Druhé největší město Basra patřilo ke klidnějším oblastem Iráku. To se však změnilo minulý týden, kdy se vláda premiéra Núrího Málikího rozhodla silou zasáhnout proti milicím z Mahdího armády, jíž velí radikální duchovní Muktada Sadr. Přestože Málikí nasadil do bojů na 30 000 vojáků a policistů, operace uvázla. Dobře vyzbrojená Mahdího armáda si udržela své pozice a Muktada Sadr odmítl v sobotu výzvu, aby složila těžké zbraně výměnou za finanční kompenzace.
Američané se původně do bojů nechtěli nechat zatáhnout. Když však akce podporovaná americkým prezidentem Bushem uvázla a terči útoků šíitských radikálů se ve čtvrtek stala i bagdádská přísně střežená Zelená zóna a jeden z zraněných Američanů zemřel, zapojili se do bojů.
Kvůli útokům v Bagdádu panuje ve městě celodenní zákaz vycházení, který byl v sobotu prodloužen na dobu neurčitou.
Americké listy kritizují zapojení americké armády do frakčních bojů
Americké noviny New York Times a Los Angeles Times rozhodnutí amerického velení kritizují. Podle nich se opět ukazuje, že válka v Iráku mám více rovin než jen porážku vzbouřenců. Upozorňují, že občanskou válku nelze vyhrát. Zdůrazňují, že v tomto případě jde o boj dvou znesvářených skupin většinových šíitů. Premiér Núrí Málikí přitom už o Sadrovi a jeho mužích řekl, že se chovají hůř než bojovníci al-Kajdy: "Dřív jsem mluvili o al-Kajdě, zdá se, že jsou mezi námi lidé horší než al-Kajda. Al-Kajda zabíjela lidi, bořila domy a brzdila politický proces. Oni dělají totéž.“ Frakční boj nyní považuje za důležitější než válku s teroristy, které se podařilo v okolí Bagdádu potlačit.
Američané akci proti Mahdího armádě schvalovali, protože sami měli potíže nejen se sunnitskými teroristy, ale také se šíitskými radikály a milicionáři, kteří se podíleli na sektářském násilí. Řada příslušníků šíitských milicí také pronikla do policie a zřejmě spolupracovala s komandy smrti likvidujícími sunnity.
Muktada Sadr má mezi šíity řadu příznivců, proto byl aktivním odpůrcem svrženého a popraveného diktátora Saddáma Husajna. Narozdíl od jiných ze země neemigroval. Tvrdě také vystupoval proti americkým silám, které jsou u většiny Iráčanů neoblíbené.
