Test Mazdy 2 1,3 MZR: už se ani nedivíme

Mazda 2 udělala pokrok kupředu, jaký můžeme zaznamenat jen u málokteré značky. Hledat na ní chyby jde velmi těžko, ale jako vždy se budeme snažit o objektivitu.

Heslo značky Zoom-Zoom nám nikdy nepřišlo nijak skvělé. Moc jsme mu nerozuměli. Prý má značit to, že každý muž si v dětství hrál s autíčky a broukal si při tom zoom-zoom. A Mazda prý má být ztělesněním představ v dospělém věku… No. Slovy českého klasika: "Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme s tím polemizovat, ale to je asi tak jediné, co s tím můžeme dělat.“

Jenže u Mazdy 2 tohle heslo i přes náš odpor k němu trochu chápeme. Auto je totiž neskutečně dynamické už od pohledu. Možná až příliš, přece jen to auto není žádný velký sportovec, ale spíš partner do rodiny. Proto bychom podle našeho názoru poněkud zmírnili klínovitý profil bočních okének, aby ti vzadu měli lepší výhled.

Interiér je okroužkovaný jako sportovní holub. Příjemná přístrojová deska má centrální motiv kruh. Kruhové jsou výdechy klimatizace, střed volantu, kaplička přístrojů, rádio… No prostě kroužky kam se podíváš. Ale celkem působí velmi příjemně a pokud by materiál desky byl o něco měkčí, bylo by to opravdu příjemné pracoviště.

Velmi jsme si však libovali na předních sedadlech. Ta jsou velmi pohodlná a dobře drží tělo v zatáčkách. Většinou na zadním sedadle v redakci necestujeme, ale tentokrát jsme udělali výjimku. Tím jsme zjistili, že ani tady není málo místa. Dokonce i nad hlavou pro velkého Evropana se najde dostatek centimetrů. Je to však vyváženo tím, že sedák je dost nízko. Na delší cestu je to tedy trochu méně pohodlné.

Pohonná jednotka nás překvapila, a to prakticky jen příjemně. My dostali od importéra silnější třináctistovku, která se vyznačovala tím, že s vozem nezápasila, měla stále chuť se vytáčet a přitom její spotřeba nebyla nikterak vysoká. Ocenili jsme především klidný chod, který u tak malého motoru nebývá až tak často zvykem. Jedinou výhradu máme k převodovce. Fungovala sice dobře, ale na dálnici byla pětka už skoro málo. Ani se nám nechce věřit, že i silnější patnáctistovka má jen pět stupňů.

Jízdní vlastnosti auta jsou vynikající. Mírná nedotáčivost se snadno zkoriguje přesně jdoucím řízením, a mírně tvrdší nastavení pružení zase pomáhá zvládnout jakoukoli situaci. Provedli jsme v rámci možností i vyhýbací „losí“ test a Mazda obstála na výbornou. Smýkla sice koly poněkud razantněji, ale jela stále tam, kam jí bylo volantem určeno.

Hledat chyby na autě, jako je Mazda 2 jde celkem těžko. Jako tu největší vidíme zavazadelník. Jen 250 l je v konkurenci zatraceně málo a vysoký nakládací práh, který je daní za vyšší tuhost karoserie, také moc lidí nepřesvědčí. Škoda. V české republice se dbá především na zavazadelník a…

Tak ta začíná na 269 900 Kč. Náš motor pak stojí 339 900 Kč, což už je celkem dost, ale jedná se už o střední výbavu z celkem sedmi nabízených. Je to hodně, víme, ale Mazda 2 prakticky nenabízí žádnou vlastní individualizaci. Buď si koupíte auto ve vámi požadované výbavě jako celku, nebo máte smůlu. A ještě dlužíme cenu v Čechách oblíbeného turbodieselu – ten stojí od 349 900 Kč.