PROFIL: Vladimir Putin

Ne příliš početná část Rusů se ale na Putina dívá jinak. Jeho odpůrci kritizují stav demokracie v Rusku, rostoucí koncentraci moci a pečlivé budování kultu osobnosti, zvyšující se vliv státu v médiích a v ekonomice nebo nevysvětlené vraždy novinářů a represe proti opozici. Kritické hlasy se občas ozývají i ze zahraničí, současně ale mnozí světoví vůdci Putina označují za svého přítele.

Putinova kariéra se začala rozvíjet v roce 1991, kdy vystoupil z kdysi obávané tajné služby KGB, do které vstoupil hned po studiích práv v roce 1975. V KGB měl pověst zastánce tvrdé linie a svými kolegy z tajných služeb se obklopuje i nyní. Po dráze špiona v Německu, díky níž perfektně ovládá němčinu, se stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let se jeho někdejší profesor Anatolij Sobčak stal primátorem Petrohradu a Putina jmenoval svým zástupcem.

V Jelcinově blízkosti se objevil v červnu 1996 jako zástupce šéfa kremelského majetku. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem šéfa prezidentské kanceláře, v červnu 1998 nastoupil do čela nástupkyně KGB Federální bezpečnostní služby (FSB) a od srpna 1999 byl premiérem. Na konci tohoto roku ho Jelcin překvapivě jmenoval svým nástupcem, v březnu 2000 zvítězil v prezidentských volbách a o čtyři roky později přesvědčivé vítězství zopakoval. Díky prokremelské straně Jednotné Rusko, jejíž kandidátku vedl v loňských parlamentních volbách, Putin ovládá i Státní dumu.

Zpočátku si popularitu získal rozhodným postupem ve druhé rusko-čečenské válce a poté se mu postupně podařilo ovládnout domácí politiku. Nejvýraznější změny přinesly zákony, které prosadil v rámci boje proti terorismu po přepadením školy v severoosetském městečku Beslan, kde v roce 2004 při teroristickém útoku zahynulo přes 330 lidí. Jednalo se například o nové volební zákony, které zvýhodňují velké strany, a Putin také například zpřísnil restrikce vůči nevládním organizacím a změnil pravidla pro volby gubernátorů, kteří začali podléhat doporučení prezidenta. Patrná je také snaha Kremlu o vliv v ekonomice.

V zahraničí vzbuzuje pozornost především jeho snaha obnovit velmocenské postavení Ruska. Putin kritizuje údajné zasahování zahraničí do vnitřních záležitostí Ruska a již několikrát prohlásil, že se cítí být ohrožen plány USA na vybudování protiraketové obrany v Polsku a Česku. Při loňské návštěvě českého prezidenta Václava Klause v Moskvě budování systému přirovnal k americkému rozmisťování raket Pershing v Evropě během studené války a později přirovnal americké plány ke kubánské krizi v roce 1962.

Většina Rusů ale svého prezidenta podporuje. Souhlas s jeho kroky vyjadřují umělci, ženy, mládež a k tomu všemu je námětem uměleckých děl a filmů a píšou se o něm knihy. Rád se také prezentuje jako vášnivý sportovec a jako bývalý sovětský agent dává ostentativně najevo svou víru. Putinovo postavení tak neohrozilo ani několik krvavých teroristických útoků v Rusku a ustál i protesty proti sociálním reformám, které připravily důchodce a další skupiny o některé výhody. Do karet mu také hraje růst ekonomiky, která rostla převážně díky příznivým světovým cenám ropy, plynu a dalších surovin. Loni v prosinci americký časopis Time jmenoval Putina osobností roku za to, že stabilizoval Rusko.

:. Vladimir Putin s manželkou Ljudmiloufoto: Profimedia

Putin se narodil 7. října 1952 v Petrohradě. Otec bojoval na frontě u námořnictva a matka byla dělnicí v továrně. Putin měl dva bratry, kteří zahynuli ještě před jeho narozením během blokády Leningradu. S manželkou Ljudmilou, se kterou se seznámili v roce 1980 během jejích studií v Leningradě, má dvě dcery - Mášu a Káťu.

Vladimir Putin7. října 1952 - Narodil se v Leningradě (dnešní Petrohrad). 1975 - Ukončil právnickou fakultu Leningradské státní univerzity. - Po studiích vstoupil do Výboru státní bezpečnosti (KGB). Červenec 1983 - Oženil se s Ljudmilou Škrebněvovou. V roce 1985 se jim narodila dcera Máša, o rok později další dcera Káťa. 1985 - Jako agent zahraniční rozvědky KGB odjel do NDR. 1990 - 1991 - Asistent prorektora Leningradské státní univerzity, později poradce předsedy Leningradského sovětu Anatolije Sobčaka. Červen 1991 - Jmenován předsedou výboru pro zahraniční styky petrohradské radnice. Srpen 1991 - Odešel z KGB. 1994 - 1996 - Zástupce primátora Petrohradu Anatolije Sobčaka. Srpen 1996 - březen 1997 - Zástupce vedoucího Správy pro záležitosti prezidenta Borise Jelcina. Březen 1997 - květen 1998 - Zástupce vedoucího Úřadu prezidenta a vedoucí Hlavní kontrolní správy prezidenta. Červenec 1998 - srpen 1999 - Ředitel Federální bezpečnostní služby (FBS). 16. srpna 1999 - Prezidentem Borisem Jelcinem jmenován předsedou vlády. 19. prosince 1999 - Ve volbách do Státní dumy získaly většinu křesel v dolní komoře proreformní a proputinovské síly. 31. prosince 1999 - Po demisi prezidenta Borise Jelcina se stal úřadujícím prezidentem. 26. března 2000 - Zvítězil v prvním kole prezidentských voleb. 7. května 2000 - Oficiálně se ujal prezidentské funkce. 7. prosince 2003 - Ve volbách do Státní dumy získal prokremelský blok Jednotné Rusko se svými spojenci ústavní většinu. 9. prosince 2003 - Odmítl spekulace o chystaných změnách v ústavě, jež by mu umožnily ucházet se v roce 2008 o třetí mandát. To současná ústava neumožňuje. 14. března 2004 - Podruhé zvítězil v prezidentských volbách. 11. dubna 2005 - Nevyloučil, že by se mohl ucházet o funkci hlavy státu i potřetí. Ne však v roce 2008, kdy mu končí druhé funkční období, ale později. 1. října 2007 - Stal se lídrem kandidátky strany Jednotné Rusko, která ve volbách 2. prosince drtivě zvítězila. 10. prosince 2007 - Poprvé veřejně řekl, že podporuje prvního vicepremiéra Dmitrije Medveděva jako svého nástupce. 19. prosince 2007 - Americký časopis Time jmenoval Putina osobností roku 2007 za to, že stabilizoval Rusko. 17. prosince 2007 - Oznámil, že je připraven postavit se do čela vlády, pokud jím schválený nástupce Dmitrij Medveděv bude ve volbách 2. března zvolen ruským prezidentem. Mandát Putinovi vyprší v květnu.