Článek
Vážený pane premiére,
s velkým znepokojením jsem přijal zprávu, že při nadcházející cestě do Spojených států budete jednat 27. února 2008 s prezidentem W. Bushem v Bílém domě především o globální bezpečnosti a souvisejícím umístění prvků protiraketové obrany na území ČR.
Moje znepokojení nevychází z toho, že český předseda vlády bude jednat s americkým prezidentem o životně důležitých otázkách, ale z toho, že veřejnost, včetně největší opoziční strany, zatím nemá k dispozici žádné informace o stanovisku, které chcete ve Washingtonu hájit. To není okrajový problém – jistě víte, že podle průzkumů veřejného mínění 70 procent české populace radarovou základnou v Brdech odmítá. Podíl odmítajících přitom stále narůstá i přes pokračující propagační kampaň vlády. Zdá se, že čím více vláda základnu propaguje, tím menší je podpora základny ve veřejnosti.
Je ostudné, že poprvé zazněla věcná debata o silných a slabých stránkách celého projektu teprve během nedávné návštěvy předního amerického experta na protiraketovou obranu a bývalého náměstka ministra obrany Philipa Coyla – kterého však nepozvala česká vláda, ale Greenpeace. Z jeho vystoupení vyplynulo, že projekt protiraketové obrany je stále ve fázi výzkumu a zkoušek a jako zbraňový systém je nedokonalý a nespolehlivý. Míru spolehlivosti ani nelze zjistit, protože zkoušky raket, které má radar navádět, probíhají ve velice zjednodušených podmínkách. V tuto chvíli ani víc neumí.
Krátce po Coylově hodnocení potvrdilo skutečnost, že nespolehlivé rakety jsou nejslabším článkem celého systému, i Ministerstvo obrany USA. Pochybnosti má také americký Kongres, který neuvolnil požadované prostředky na protiraketovou obranu a vyžaduje další výzkum. Popularita projektu evropské protiraketové základny tedy neklesá jen v Česku, ale zřejmě i ve Spojených státech.
Závažné signály přicházejí z probíhající volební kampaně ve Spojených státech, ze které je zřejmé, že snaha co nejrychleji rozmístit protiraketový systém v Česku a Polsku, může s nynější administrativou skončit. Nelze přehlédnout prohlášení Richarda Holbrooka, zahraničně politického mluvčího volebního štábu Hilary Clintonové, že protiraketový štít neprokázal svoji účinnost a spíše než íránských raket namířených na Polsko je třeba se obávat teroristických útoků toho typu, které se odehrály v Londýně nebo v Madridu.
Polská vláda už jasně řekla, že s vyjednáváním o raketách není třeba spěchat, abychom se nedostali do situace, že se k něčemu zavážeme a příští americká vláda to pak nebude chtít.
Ale i kdyby toto riziko bylo menší, než si myslíme, je třeba odpovědět několik zásadních otázek: Zvýší radar v Brdech bezpečnost Česka, nebo ji naopak sníží? Nebude vzhledem k neúčinnosti obranných raket fungovat jen jako prioritní terč?
Zvýší radar soudržnost NATO, o které opíráme svoji bezpečnost? Nepokoušíme postavit NATO bilaterálním vyjednáváním před hotovou věc?
Zlepší radar postavení Česka v rámci Evropské unie, které jsme členem? Jak si poradíme s tím, že proti radaru je Německo, Rakousko, Slovensko – a proti spěšnému vyjednávání Polsko?
Co znamenají zprávy o tom, že dohody s Američany mohou být podepsány – podle ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga – „během několika týdnů“? Bude to ještě před jednáním Rady NATO v Bukurešti? Nechystá se Vaše cesta do Bílého domu k podpisu nějakého závazku, který by umožnil tvrdit, že „česká vláda souhlasí“, přestože doma nemá pro takový krok dostatečnou podporu?
V každém případě sdělte prosím v Bílém domě, že ČSSD, která velmi pravděpodobně v dohledné době převezme vládní odpovědnost, trvá na tom, aby se o radaru rozhodlo v referendu za účasti všech občanů. Jakékoliv jednostranné kroky, které by se pokusily obejít demokratické procesy přiměřené skutečnosti, že se jedná o suverenitu a národní bezpečnost České republiky, budoucí vláda ČSSD odmítne.