Hlavní obsah

Pákistán je po vraždě Bhuttové v těžké krizi, volby ohroženy

ISLÁMÁBÁD
Aktualizováno

Zavraždění opoziční političky Bénazír Bhuttové uvrhlo Pákistán do jedné z nejhorších krizí jeho šedesátileté historie. Vyvolalo obavy z rozsáhlých nepokojů a spekuluje se o možnosti zrušení voleb. Jejich bojkot oznámil bývalý pákistánský premiér Naváz Šaríf, který zároveň vyzval prezidenta Parvíze Mušarafa k demisi.

Foto: ČTK

Rakev s ostatky Bénazír Bhuttové nesou Pákistánci z nemocnice.

Článek

"Dá se myslím nyní předpokládat, že volby se nebudou moci konat," řekla Farzana Shaikhová, která se zabývá Pákistánem v londýnském institutu Chatham House. "Volební proces byl zastaven. Myslím, že tu je velmi reálná možnost, že Mušaraf usoudí, že situace se vymkla kontrole a že bude muset opět vyhlásit výjimečný stav."

Volby byly naplánovány na 8. ledna. Podle analytiků, které citovala agentura Reuters, ale prezident Mušaraf zřejmě využije situace, aby znovu zavedl výjimečný stav a zrušil, nebo volby alespoň odložil. Mušaraf se vzdal po silném mezinárodním tlaku před dvěma týdny velení ozbrojených sil země vyzbrojené jadernými zbraněmi.

"Není to první krize, které Pákistán čelí od svého vzniku v roce 1947. Ale zdá se mi, že jde o nejhorší souhru krizí, jaké jsme kdy zažili," dodala Shaikhová.

Při nepokojích po zavraždění Bhuttové již čtyři mrtví
Během násilností v pákistánských městech, které vypukly po atentátu na Bhuttovou, už byli v různých městech zastřeleni nejméně čtyři lidé.Pákistánská vláda po atentátu uvedla do stavu pohotovosti polovojenské jednotky a policii. Nejvíce násilných protestů bylo podle očekávání v provincii Sindh, odkud rodina Bhuttových pochází, a v provinčním hlavním městě Karáčí. Podle zpráv místních médií protestují v ulicích Karáčí tisíce lidí. Demonstranti tu zapálili nejméně tři banky, vládní úřad a poštu, uvedli svědkové. Na mnoha ulicích hoří pneumatiky, většina obchodů a trhů v Karáčí je zavřena. Nejméně 20 aut shořelo v dalším městě v Sindhu, Hajdarábádu. Menší protesty jsou hlášeny z Rávalpindí a sousedním hlavním městě Islámábádu. V Láhauru na východě Pákistánu stoupenci Bhuttové zapálili tři autobusy. Policie také dostala rozkaz ve snaze zamezit přesunům demonstrantů blokovat hlavní silnici mezi provinciemi Paňdžáb a Sindh.

Šaríf vyzývá Mušarafa k demisi, chce bojkotovat volby

Další opoziční lídr, bývalý premiér Pákistánu Naváz Šaríf oznámil, že jeho opoziční Pákistánská muslimská liga (PML) bude volby plánované na 8. ledna bojkotovat. Na pátek vyzval i k celonárodní stávce.

"Vyzývám Mušarafa, aby se v zájmu záchrany Pákistánu vzdal moci - bez odkladu a do 24 hodin," řekl Šaríf. "Svobodné volby nejsou možné za přítomnosti Mušarafa. Mušaraf je příčinou všech problémů,“ dodal expremiér.

Sedmapadesátiletý Šaríf a čtyřiapadesátiletá Bhuttová byli v minulosti politickými rivaly, ale v poslední době spolupracovali proti nynějšímu prezidentovi. Šarífova vláda  padla po vojenském převratu v roce 1999, který vynesl k moci Mušarafa.

Hlavní podezřelí: Al-Kajda a Tálibán

Opoziční politička a bývalá premiérka Bénazír Bhuttová byla ve čtvrtek zavražděna v Rávalpindí po volebním shromáždění. Podle dostupných informací ji postřelil útočník, který se následně odpálil. Výbuch zabil dalších 16 lidí. Bhuttová střelnému zranění podlehla v nemocnici.

Jako o možných pachatelích atentátu se hovoří o islamistických extremistech, včetně členů Tálibánu a Al-Kájdy. Podle analytiků ale není možné vyloučit ani politické rivaly Bhuttové a lidi blízké Mušarafově politické straně.

Pákistán je klíčovým spojencem USA v boji s Al-Kajdou a Tálibánem v sousedním Afghánistánu. Země podle Shaikhové vstupuje po atentátu do "neznámých vod", které mohou vést k nestabilitě v oblasti. Pákistán přitom vedl se svým sousedem, rovněž jadernými zbraněmi vyzbrojenou Indií, tři války.

"Určit, kdo za tím stál, bude velmi obtížné," uvedl M.J. Gohel, ředitel londýnské Asia-Pacific Foundation. "Vedle elementů z Tálibánu a Al-Kajdy je tu mnoho dalších kandidátů - elementy v armádě a elementy v tajných službách, které nikdy neměly s Bhuttovou dobré vztahy. Jsou tu samozřejmě i političtí oponenti. Každý ví, že měla v Pákistánu spoustu nepřátel."

Shaikhová zdůraznila, že Bhuttová byla zabita v Rávalpindí, tedy daleko od Severozápadní pohraniční provincie, kde islamističtí povstalci obvykle operují. "Takové události vyvolají velmi vážné obavy, zda tu nebyla nějaká pasivní spoluúčast ze strany oficiálních míst."

Vedení kampaně Bhuttové si často stěžovalo, že se dost nedělá pro její ochranu. Těsně unikla atentátu, když se v říjnu vrátila z exilu.

Obavy z dalšího vývoje

Podle Gohela má její zavraždění nejen domácí důsledky, ale vyvolává obavy i na mezinárodní úrovni. "Následky jsou ohromné," řekl. "Bude více násilí a pokud Mušaraf zavede znovu výjimečný stav, mohly by být další protesty a jejich potlačování."

Kdo byla Bénazír Bhuttová:

Bénazír Bhuttová se narodila 21. června roku 1956 v Karáčí jako dcera pákistánského politika Z. A. Bhutta. V letech 1970-77 vystudovala v USA a Velké Británii politické vědy a ekonomii na Harvardské univerzitě a na univerzitě v Oxfordu.

V roce 1977 se vrátila do Pákistánu, po vojenském převratu generála Z. Haka a popravě otce se Bhuttová stává se členkou opoziční Pákistánské lidové strany, kterou založil její otec. V letech 1982-86 působila jako její předsedkyně. V roce 1984 je Bhuttová Hakovým režimem donucena k emigraci, do Pákistánu se vrací až v roce 1986 po zrušení výjimečného stavu.

V roce 1988, po smrti generála Haka a po vítězství Pákistánské lidové strany v parlamentních volbách se stala předsedkyní pákistánské vlády. V roce 1990 je Bhuttová na nátlak armády donucena k abdikaci, od roku 1993 opět stála v čele vlády, v době vnitropolitické krize byla nicméně donucena se svého mandátu v roce 1996 vzdát.

V roce 1999 byla Bhuttová obviněna z korupce, od té doby žila v exilu. Do Pákistánu se po dohodě na dělení moci s generálem Parvízem Mušarafem vrátila v říjnu 2007.

"Pokud se nebudou konat volby, vznikne politické vakuum. Zaplnit by je mohli radikální islamisté. Pákistán je domovskou zemí Al-Kajdy a Tálibánu a evidentně má jaderné zbraně a rakety dlouhého doletu... to vše má důsledky pro Západ a pro celý svět," řekl londýnský analytik.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám