Článek
"V 18:16 (místního času) zemřela," řekl člen Pákistánské lidové strany Wasif Ali Khan před nemocnicí v Rávalpindí, kde byla Bhuttová převezena. Nejmenovaný vojenský činitel informaci potvrdil.
Podle informací, které přicházejí z Pákistánu, útočník nejprve střelil Bhuttovou do krku a do hrudi, když po shromáždění nastupovala do auta. Poté odpálil nálož, kterou měl připevněnou na těle. Expremiérka byla v bezvědomí převezena do nemocnice, kde následkům zranění podlehla.
Původní informace přitom hovořily o tom, že předsedkyně Pákistánské lidové strany (PPP) ze shromáždění měla odjet krátce předtím, než výbuch otřásl parkem Liakat Bágh v Rávalpindí, které tvoří dvojměstí s hlavním městem Islámábádem.
Příznivci Bhuttové před nemocnicí provolávali slogan "Mušaraf je pes!" na adresu pákistanského prezidenta Parvíze Mušarafa. Někteří z nich rozbili sklo u hlavního vchodu, jiní podle médií plakali.
:. Po atentátu na místě zůstaly desítky zraněných lidí, kterým se snažili pomoci místní obyvatelé.foto: Reuters/Mian Kursheed
Reportéři na místě viděli roztrhané kusy lidských těl. Napočítali asi dvacet mrtvých, mezi nimiž jsou i policisté. Mnoho dalších lidí bylo zraněno.
:. Při útoku zemřelo nejméně dvacet lidí.foto: Reuters/Ahmad Masood
Krvavý návrat Bhuttové
Bhuttová se stala terčem atentátu už v polovině října, když projížděla ulicemi Karáčí na jihu Pákistánu, den po svém návratu z osm let trvajícího exilu. Při výbuchu bylo zabito téměř 150 lidí a mnoho dalších utrpělo zranění.
Prezident Parvíz Mušaraf Bhuttovou před návratem do země varoval. Nemohl prý zaručit její bezpečnost.
Na začátku listopadu pak prezident Mušaraf vyhlásil v zemi výjimečný stav kvůli velké vlně atentátů a přetrvávajícímu boji s fundamentalisty na hranicích s Afghánistánem. V rámci jeho naplnění i uvalil na Bhuttovou domácí vězení, prý pro její bezpečnost. Ta v reakci požadovala veřejně jeho demisi a urychlené zrušení výjimečného stavu, který byl podle ní nelegitimní.
| Výběr atentátů na politiky od skončení druhé světové války | |
|---|---|
| 30. ledna 1948 | Zakladatele nezávislé Indie Mahátmu Gándhího zastřelil v Dillí náboženský extremista. |
| 22. listopadu 1963 | Americký prezident John Fitzgerald Kennedy byl zastřelen při atentátu v texaském Dallasu. |
| 4. dubna 1968 | Následkům atentátu podlehl Martin Luther King, americký bojovník za práva černochů. |
| 6. října 1981 | Egyptského prezidenta Anvara Sadata během vojenské přehlídky zastřelili defilující vojáci. |
| 31. října 1984 | Indickou premiérku Indiru Gándhíovou zastřelili dva příslušníci její ochranky. |
| 28. února 1986 | Neznámý vrah zastřelil na stockholmské ulici švédského předsedu vlády Olofa Palmeho. |
| 17. srpna 1988 | Pákistánský prezident Zijául Hak zahynul při letecké katastrofě způsobené nejspíše výbuchem pumy. |
| 4. listopadu 1995 | Židovský extremista Jigal Amir zastřelil v Tel Avivu předsedu izraelské vlády Jicchaka Rabina. |
| 6. května 2002 | Střelným zraněním způsobeným při atentátu podlehl nizozemský krajně pravicový politik Pim Fortuyn. |
| 12. března 2003 | Srbský premiér Zoran Djinjdić podlehl střelným zraněním, která utrpěl při atentátu v Bělehradě. |
| 11. září 2003 | Švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová podlehla bodným a řezným zraněním, která utrpěla o den dříve. Útočníkem byl 26letý Švéd srbského původu. |
| 14. února 2005 | Bývalý libanonský premiér Rafík Harírí byl zabit při pumovém útoku, který zasáhl jeho konvoj v Bejrútu. |
Kdo byla Bénazír Bhuttová:
Bénazír Bhuttová se narodila 21. června roku 1956 v Karáčí jako dcera pákistánského politika Z. A. Bhutta. V letech 1970-77 vystudovala v USA a Velké Británii politické vědy a ekonomii na Harvardské univerzitě a na univerzitě v Oxfordu.
V roce 1977 se vrátila do Pákistánu, po vojenském převratu generála Z. Haka a popravě otce se Bhuttová stává se členkou opoziční Pákistánské lidové strany, kterou založil její otec. V letech 1982-86 působila jako její předsedkyně. V roce 1984 je Bhuttová Hakovým režimem donucena k emigraci, do Pákistánu se vrací až v roce 1986 po zrušení výjimečného stavu.
V roce 1988, po smrti generála Haka a po vítězství Pákistánské lidové strany v parlamentních volbách se stala předsedkyní pákistánské vlády. V roce 1990 je Bhuttová na nátlak armády donucena k abdikaci, od roku 1993 opět stála v čele vlády, v době vnitropolitické krize byla nicméně donucena se svého mandátu v roce 1996 vzdát.
V roce 1999 byla Bhuttová obviněna z korupce, od té doby žila v exilu. Do Pákistánu se po dohodě na dělení moci s generálem Parvízem Mušarafem vrátila v říjnu 2007.