Článek
Nedělní volby „nebyly spravedlivé a nedostály demokratickým standardům,“ prohlásili společně zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rady Evropy na tiskové konferenci v Moskvě. Volby podle nich proběhly v atmosféře, která vážně limitovala politickou soutěž.
K vyšetření různých obvinění o údajných nepravostech při volbách už vyzval Moskvu také Bílý dům. Kreml všechna obvinění odmítl.
Na překážky kladené Kremlem si OBSE stěžovala už před volbami. Moskva jí prý chtěla diktovat počet a složení týmu dohližitelů. Volby nakonec monitorovalo pouze 330 zahraničních pozorovatelů. V zemi bylo přitom otevřeno téměř 100 tisíc volebních míst pro skoro 108 miliónů oprávněných voličů.
Na nefér předvolební kampaň i průběh voleb si stěžovala také ruská opozice. Komunisté a Svaz pravicových sil už regulérnost voleb napadli u soudu.
Volby jako plebiscit o oblíbenosti prezidenta
Ze sečtení skoro 98 procent hlasů vyplývá, že Putinem vedený blok získal v nedělních volbách přes 64 procent hlasů.
Do parlamentu se podle předběžných oficiálních výsledků ještě dostane jako jediná opoziční formace Komunistická strana Ruské federace (KPRF) s 11,6 procenta hlasů a dvě prokremelské formace: Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) s 8,2 procenta a strana Spravedlivé Rusko se 7,8 procenta hlasů. Ostatních sedm stran podle výsledků nepřesáhne hranici sedmi procent pro vstup do Státní dumy.
Podle šéfa volební komise Vladimira Čurova budou známy oficiální výsledky až v pátek nebo v sobotu.
Poprvé v dějinách Ruska se prezident účastnil parlamentních voleb v první linii, když vedl kandidátku Jednotného Ruska. Hlasování se tak podle komentářů stalo plebiscitem o oblíbenosti Putina. Výrazné vítězství, o kterém svědčí průběžné výsledky, Putinovi zaručuje, že si zachová silný vliv i po prezidentských volbách v březnu 2008, ve kterých již nemůže kandidovat.
Volební účast byla podle volební komise 63 procent, tedy vyšší než v minulých parlamentních volbách v roce 2003, kdy hlasovalo 55,75 procenta registrovaných voličů.
Plán splněnJako plán splněný podle směrnice si může odškrtnout nedělní volby do parlamentu ruský prezident Putin. To, co si kremelský tým předsevzal, proběhlo bez nesnází: kontinuita moci je zajištěna.
Plán splněnJako plán splněný podle směrnice si může odškrtnout nedělní volby do parlamentu ruský prezident Putin. To, co si kremelský tým předsevzal, proběhlo bez nesnází: kontinuita moci je zajištěna. Na to, proč se vše odehrálo jako z vládních partesů, se nabízí hned řada odpovědí. Putin především vrátil Rusům, na čem jim všem záleží: pocit znovunabyté důstojnosti. Putinovské Rusko bohatnoucí z ropy a plynu už v očích většiny voličů neskýtá onen obraz státu na kolenou jelcinovských let. Očekávané vítězství zajistily Putinově straně navíc obrovské prezentační možnosti lídra Kremlu i vcelku malý vliv opozice – ten úřady navíc v kampani všemožně oslabovaly. Standardní politická soutěž se nekonala.
A tak až prezidentovi vyprší mandát v Kremlu, bude se sice přepřahat, on ale otěže z rukou nepustí.
| Evropský tisk se ptá, co udělá Putin dál |
|---|
| "Svoboda nebyla heslem žádné ze stran, které měly v kampani váhu. Rusové hlasovali pro stabilitu a naději na blahobyt, a to i na účet demokracie," komentuje ruské volby polská Gazeta Wyborcza. |
| Střetnutí mezi Kremlem a demokratickou opozicí list přirovnal k souboji mezi vykrmeným atletem a utahaným pacientem, nicméně připouští, že "v lhostejném Rusku demokratické změny vyžadují vytáhnout apatickou inteligenci nikoli z vězení, ale z kaváren, a obyčejné Rusy nikoli z lágrů, ale od televize, která je krmí propagandou..." Jedinou silou zpochybňující Putina jsou komunisté, věřící v Stalina, soudí list. |
| Polský list Dziennik předvídá, že nyní Vladimir Putin už může spustit "operaci návrat", protože jeho cílem vždy bude prezidentský úřad, všechny jiné funkce mohou být jen prozatímní. "I po další léta má Rusko řídit jediná osoba - vůdce, prezident, občan Vladimir Putin. Obyčejným smrtelníkům zbývá jen otázka: jak to udělá?" poznamenává list. |
| Kam povedou další kroky Vladimira Putina?, se ptá i rakouský tisk. Deník Der Standard varuje, že jeden ze zvažovaných scénářů, podle něhož by rozhodující pravomoci přešly z prezidenta na předsedu vlády a Putin by si v premiérské funkci zachoval svůj stávající vliv, by mohl Rusko uvrhnout do chaosu. "Zvyk měnit pravidla hry kvůli udržení moci se udrží i po odchodu tohoto silného muže, vnější stabilita jeho panství ale nikoli," uvádí Der Standard. |
| Podle francouzského deníku Les Echos ale nezůstává jedinou neznámou, do jakého kabátu Putin vklouzne, aby si udržel moc. Opravdovou otázkou pro Rusko a jeho partnery podle listu je to, k čemu Putin III. využije znovuzrozené moci své země. |
| Z vnitropolitického hlediska jsou nedělní volby stejně tak přiznáním slabosti jako důkazem síly. Obyvatelstvo cítí úlevu nad zlepšením svých životních podmínek a hrdost nad tím, že Rusko má znovu význam na mezinárodní scéně. Tak proč se, proboha, tak bát demokratické hry, ne-li proto, aby se zabetonovala budoucnost v situaci, kdy každý ví, že za pánem Kremlu zuří boj o vliv? Na vypořádání se s komunistickou minulostí a s pádem SSSR bude zapotřebí času, ale riziko sklouznutí k samovládě a k mafiánství tu je, a je zřejmé, napsal Les Echos. |
| Italský deník Corriere della Sera upozorňuje, že teprve nyní začíná vlastní zápas o moc v Rusku, neboť současný šéf Kremlu přeměnil nedělní parlamentní volby v první kolo prezidentské volby, které se má uskutečnit v březnu příštího roku. "Mandát z tohoto plebiscitu mu garantoval 'morální právo' zůstat mužem v čele, aniž by musel být prezidentem," píše Corriere della Sera. |
| Podle italského listu La Repubblica ocenili Rusové ve volbách fakt, že se Vladimiru Putinovi podařilo oživit mýtus ruské moci z dob Sovětského svazu. "Rusové cítili potřebu znovu probudit tento mýtus, aby zapomněli na ponížení, které přineslo zhroucení sovětské říše a chaotické roky za vlády Borise Jelcina... Současný vládce Kremlu to dokázal," konstatuje deník. |
| Dánský list Politiken hodnotí nedělní hlasování v Rusku jako "nejvíce nečestné volby od doby pádu komunismu". "Pokud se Západ ostře nedistancuje od této historické volební manipulace, kterou lze při nejlepším označit za podvod, pošpiní to i naši vlastní demokracii," míní komentátor dánského deníku. |
Volební odhady po sečtení 98 procent hlasů
Jednotné Rusko - 64,1 procenta hlasů
Komunistická strana Ruské federace - 11,6 procenta hlasů
Liberálnědemokratická strana Ruska - 8,2 procenta hlasů
Spravedlivé Rusko - 7,8 procenta hlasů
Zbylých sedm stran, mezi nimi hlavně Svaz pravicových sil a Jabloko, obdrželo v úhrnu 8,3 procenta.