Článek
Jen tři lidé byli odsouzeni za masovou vraždu, i když obžalováno z ní bylo celkem osm lidí. Odsouzena byla trojice, která se na atentátech přímo podílela, byli v ní dva Maročané a Španěl.
Dva obžalovaní Maročané, mezi nimiž byl i Džamál Zugam, byli odsouzeni k symbolickým trestům více než 30 tisícům let odnětí svobody, ve skutečnosti ale dostanou jen 40 let, víc španělský zákon neumožňuje. Obdobně vysoký trest vyměřil soud i španělskému občanu Emíliovi Suárezovi Trashorrasovi, který atentátníkům poskytl výbušniny. Dalších 14 osob bylo odsouzeno k nižším trestům.
Hlavního podezřelého Egypťana Rubáího Usmána Sajjida Ahmada však soud osvobodil a spolu s ním i šest dalších obžalovaných. Osmý byl zproštěn obvinění už v průbehu procesu.
Pro Ahmada stejně jako pro další odsouzené z masových vražd žádali žalobci souhrnný trest v délce 40 000 let vězení. Za každou oběť žalobci žádali 30 let. Obžaloba požadovala pro všechny obžalované celkem 311 865 let.
191 obětí atentátů
Při atentátech v madridských vlacích z 11. března 2004 zemřelo 191 lidí a dalších 1800 bylo zraněno. Procesu, který sleduje celé Španělsko, předsedá soudce Javier Gómez Bermódez. Dvacetistránkové resumé z rozsudku začal číst ve 12 hodin. Celý rozsudek má 600 stran.
Obžalováno bylo 27 mužů a jedna žena, většinou jde o Maročany, kterých je sedmnáct. Zbytek tvoří občané Španělska. Obžalováni byli z vražd, padělání a ze spiknutí s cílem spáchat teroristický útok.
Proces začal 15. února. Původně bylo souzeno 29 osob, ale soud v červnu pro nedostatek důkazů jednoho obžalovaného osvobodil.
Většina přímých pachatelů je po smrti
Mezi obžalovanými byli ale jen tři lidé z třinácti, kteří bomby ve vlacích přímo podle obžaloby nastražili. Sedm dalších údajných atentátníků spáchalo tři týdny po útocích sebevraždu, když nechali explodovat byt, kde se ukrývali. Nálože odpálili ve chvíli, kdy si pro ně přišla policie. Další tři podezřelí unikli.
Čtrnáct obžalovaných drželo hladovku na protest proti tomu, že byli údajně stíháni neprávem.
Podle prokuratury byli obžalovaní inspirování útoky organizace al-Kajda, ale nebyli s ní přímo ve spojení.
Madridský vlakový atentát
11. března 2004 vybuchlo deset batohů naplněných dynamitem a hřebíky ve čtyřech příměstských vlacích plných cestujících.
Nálože zabily 191 lidí, zranily 1841.
Souzeno bylo 28 lidí, z toho 19 Maročanů a 9 Španělů.
Sedm podezřelých ze zosnování útoků se odpálilo v bytě během policejní razie v dubnu 2004.
Podle žaloby byly útoky výsledkem islamistického spiknutí.
Všichni obžalovaní tvrdili, že jsou nevinní.
Madridské atentáty vedly nepřímo k volebnímu neúspěchu vládního bloku premiéra Aznara a stažení španělských vojáků z Iráku.
