Článek
Počínání Cieślaka a jeho podřízených při zásahu proti stávkujícím horníkům v dolech Wujek a Manifest Lipcowy soud označil za "komunistické zločiny". Lidé přítomní v soudní síni přivítali rozsudek potleskem, někteří z nich i přes výzvy soudkyně ke klidu zpívali polskou hymnu. Politici rozsudek označili za nastolení spravedlnosti.
Žádný z policistů vinu nepřiznal. Policisté se hájili, že je horníci ohrožovali. Svědci však uvedli, že Cieślak střílel jako první.
Osvobozen byl Marian Okrutny, který měl dát příkaz, aby policie střílela do stávkujících. To se však nepodařilo prokázat. Klíčový důkaz - zápis ve štábním deníku - byl zfalšovaný. Před soudem už nemohl stanout ani vysoký velitel policie v Katovicích, zesnulý Jerzy Gruba.
Vleklá kauza
Případ se táhl 14 let. Předchozí rozsudky, podle nichž byli obžalovaní zproštěni viny, zrušil odvolací soud kvůli procesním nedostatkům. Soudkyně Monika Śliwińská upozornila, že zásahy komunistické policie na dolech ve Slezsku patří k nejkomplikovanějším případům a všechny okolnosti těchto událostí se zřejmě nikdy nepodaří vysvětlit.
Soudkyně zdůraznila, že se dosud ani politici ani justice nedokázali vyrovnat s výjimečným stavem, po jehož vyhlášení vypukly v dolech stávky. Dodala, že z pohledu zákonů tehdy platných bylo vyhlášení výjimečného stavu nelegální. Komunistické vedení v čele v generálem Wojciechem Jaruzelským k němu přistoupilo s cílem potlačit sílící opoziční hnutí Solidarita, které ohrožovalo komunistický mocenský monopol. Sám Jaruzelski se dodnes hájí, že tak zabránil mnohem krvavější sovětské intervenci.