Hlavní obsah

Slavonické pevnostní pásmo - ukázka prvorepublikové obranné linie

Novinky, Viktor Sliva

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jen několik kilometrů západně od Slavonic se táhne souvislý úsek prvorepublikového lehkého opevnění, tvořený šesti pevnůstkami, zvanými lidově řopíky. Stejně jako ostatní opevňovací objekty byly v září 1938 i ony bez boje předány okupantům.

Článek

Vzhledem k poloze na hranici s Rakouskem došlo na počátku 50. let minulého století k reaktivaci těchto slavonických řopíků a jejich přípravě pro boj s imperialistickým sousedem. K tomuto účelu byly tehdy pevnůstky vybaveny původní výstrojí, přivezenou sem ze slovenských skladů.

A právě dobu začínající studené války připomíná i současné vybavení jednoho ze slavonických řopíků, označovaného jako A-120. Příznivci vojenské historie jej po půl století znovu vybavili například původní lafetou pro kulomety vzor 26 a 37, lapači zplodin střelby, ručním ventilátorem, periskopem, či střeleckou lavicí.

Původ tohoto vybavení připomíná panoramatická mapa na lafetě kulometu, kde byl při renovaci objeven pod poválečným khaki nátěrem původní náčrt, zobrazující pravděpodobně terén kdesi na Slovensku.

Další řopík, nesoucí označení A-140, je oproti předchozímu kompletně uveden do reálného stavu z mobilizačního týdne na konci září v roce 1938. Jednotlivé objekty pevnostního pásma, jež tvoří vyhledávaný turistický cíl, jsou doplněny překážkami, které měly zabránit nepříteli v postupu.

Jeden z řopíků je upraven tak, aby dokládal způsob výstavby. Na jeho stěnách se například nacházejí části neodstraněného bednění, čelní stěna je opatřena asfaltovou izolací a odkrytí základové desky ukazuje skutečnou výšku objektu, z nějž po zasypání bývá vidět jen horní polovina.  

Samotné Slavonice byly s ohledem na svou polohu na česko – rakouském pomezí opevněny již ve středověku. Z hradební zdi se dodnes dochovaly fragmenty, jejichž součástí je také objekt připomínající svou konstrukcí pozdější obranný prvek, známý jako bastion.

Při obléhání městečka mohl jako nouzový zdroj vody sloužit i složitý systém podzemních chodeb, které původně vznikly jako sklepy pro uložení potravin, později navzájem propojených z důvodu odvedení nahromaděné podzemní vody. Také slavonické podzemí je dnes možné navštívit.

Zajímavé informace o slavonickém pevnostním pásmu přinese další díl cyklu Pevnosti, který Česká televize vysílá na Dvojce v pondělí 12. září ve 20.50 hodin.

Reklama

Související témata:

Související články

Nejmodernější zbraně se tvrz Bouda nedočkala

Návštěvníky procházející vlhkými podzemními chodbami tvrze Bouda znenadání překvapí rozměrná prostora, do níž shora proniká denní světlo. Mohutný betonový...

Výběr článků

Načítám