S kamerou na cestách: Zámek Hrubý Rohozec okouzluje skvostnými interiéry

Na skále nad Jizerou byl nejprve někdy po roce 1300 postaven hrad, zhruba o tři sta let později se objekt – tou dobou již v podobě pozdně gotického sídla – změnil na renesanční zámek. Tehdy objekt patřil Vartenberkům, jenže kvůli účasti ve stavovském povstání jim byl zámek konfiskován.

Majitelem se stal Albrecht z Valdštejna – a právě od něho v roce 1628 získal zámek i okolní panství Mikuláš Des Fours. Jeho potomkům pak zámek sloužil jako rodové sídlo více než tři staletí – až do konfiskace v roce 1945.

Hrubý Rohozec za uvedená tři staletí prošel barokní úpravou. Konečnou podobu získal v 19. století, kdy byl podle návrhu architekta Jana Filipa Joendla přestavěn v empírovém stylu.

Po velestručné připomínce dějin zámku jsme na samém počátku jeho prohlídky. Nejprve se s kamerou porozhlédneme v jeho bezprostředním okolí, projdeme se zámeckým parkem a vstoupíme na nádvoří.

Pro návštěvníky takřka až neuvěřitelně rozlehlých a nádherně vybavených interiérů jsou v zámku přichystány dva prohlídkové okruhy. Oba jsou zhruba hodinové a seznamují se vším podstatným od nádvoří až po salóny, apartmány či zámeckou kapli.

Při naší cestě zámeckým vnitřním světem se zmíněných dvou tras nebudeme držet zcela přesně, rozhodující místa ovšem nemineme. První část naší prohlídky mj. bude reprezentovat návštěva dámského salónku, skvostné jídelny s cennou výmalbou stropu i stěn ve stylu romantické gotiky a barokní kaple Nejsvětější Trojice.

Zejména u posledně dvou jmenovaných interiérů je návštěva zážitkem. Což lze ovšem říct i o dalších zámeckých prostorách, protože kromě přitažlivého vybavení si zde turista okamžitě povšimne ještě něčeho. Má pocit, že vstoupil nikoliv do objektu muzeálního, ale zařízení žijícího. Věci osobní potřeby, karty rozhozené na stole – tyto a další maličkosti navozují dojem, že člověk přišel na ohlášenou návštěvu. A za chvíli se setká s hostiteli...

V současnosti jsou zámecké interiéry prezentovány v původní podobě z třicátých let 20. století, kdy na zámku žil jeho předposlední majitel hrabě Mikuláš Vladimír Des Fours Walderode s manželkou Gabrielou Karolínou a syny Maxmiliánem a Ludvíkem.

O jejich stálé, byť virtuální přítomnosti vypovídají hostinské pokoje, ale i pokoj posledního majitele Karla Bedřicha, stejně jako zápisy v kopii návštěvní knihy z roku 1937 u příležitosti šedesátin Mikuláše Vladimíra.

Procházku s kamerou po Hrubém Rohozci jsme ukončili v biliárovém pokoji plném her a hracích strojků, ale kdybychom chtěli představit vše, co zde zájemci mohou spatřit, zbývalo by toho ještě docela dost. Sklepní prostory, knihovna, hala nad schodištěm, další salónky... Ale o tom se přesvědčte přímo na místě.