Muzeum pálenic ve Vlčnově odhaluje, jak se pálí třeba v pračce

Je všeobecně známým tajemstvím, že na Moravě vedle oficiálních pěstitelských pálenic existují i ty nelegální – černé. Alespoň jedna se najde v každé vesnici – pečlivě skrytá ve sklepě či stodole a využívaná jen okruhem zasvěcených, aby nedošlo k jejímu vyzrazení. Podomácká výroba pálenky patřila a stále patří zvláště na moravském venkově k typickému koloritu. Ačkoliv jde o fenomén, který nikdy nevymýtily ani hrozby sebepřísnějších postihů, žádné muzeum se tomuto tématu dosud nevěnovalo.

Shromáždit tři desítky vystavených exponátů nebylo jednoduché. „Začal jsem v hospodě. Chlapům jsem poručil borovičku a pak vyzvídal, kde by se našlo něco zajímavého. Obavy z postihu ale logicky bránily tomu, aby se majitelé veřejně svými mnohdy zajímavými přístroji pochlubili.

Nakonec pomohla spolupráce s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Takto jsme získali několik pálenic, které byly v minulosti zabaveny policií,“ popsal zrod expozice její spoluautor Jiří Severin.

Některé další exponáty muzeum získalo darem od odvážných příznivců či sběratelů.

Kuriozitou je třeba pálenice věnovaná z Norska, na níž se pálilo až za polárním kruhem. Nejmenší pálenice měří na výšku pouhých 45 centimetrů, ta nejstarší pochází z roku 1900.

Mezi návštěvníky budí velkou pozornost zejména pálenice důmyslně zabudovaná do staré bubnové pračky pračky Romo Fulnek.

„Mě osobně vedle toho velmi překvapila pálenice zabudovaná do koupelnových kamen. Do té doby jsem netušil, že i tohle je možné,“ poznamenal Jiří Severin. Muzeum lidových pálenic vzniklo v jedné z bývalých stodol ve vlčnovském areálu památek lidového stavitelství.

V přízemí jsou k vidění nejen destilační zařízení, ale také třeba desítky láhví s různě zdobenými vinětami.

Atmosféru doplňuje koutek zařízený ve stylu venkovské kuchyně a hospůdky, v němž si může návštěvník na chvíli spočinout, poslechnout písničky pijáků či zhlédnout tematický film.

Na vyvýšených ochozech podél stěn je soustředěna naučná část, která pomocí informačních panelů výstižně přibližuje nejstarší zmínky o výrobě pálenky, považované lékaři ve středověku za vynikající léčebný prostředek, přes výrobu kořalky ve vrchnostenských palírnách až po soukromé a pěstitelské pálenice.

Dozvíte se, z jakých surovin se pálilo a pálí, co je podstatou procesu destilace nebo jak bývalo v minulosti postihováno černé pálení.

Výroba pálenky v černých, tedy nepřihlášených domácích zařízeních, z nichž není řádně odváděna daň, byla ještě donedávna trestným činem. Od 1. ledna je už „jen“ přestupkem, za nějž hrozí majiteli odhalené černé pálenice pokuta až tři tisíce korun a eventuální problémy spojené s daňovým únikem.

„Muzeum ale není oslavou nelegálního jednání. Chtěli jsme zachytit leckdy až neskutečnou lidovou vynalézavost, tvořivost a fantazii.

Lidem zpravidla nikdy nešlo ani tak o peníze, které ušetřili na dani, ale o dobrodružství. Je to jistá forma furiantství,“ dodává Ivo Frolec, ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti, pod jehož hlavičku Muzeum lidových pálenic patří.