Hlavní obsah

Cesty neznámou divočinou na území slovenské Velké Fatry

Novinky, Jolanda Pilařová

Na sklonku léta vás zveme do míst, která jsme navštívili, když se přihlašovalo jaro. Toulat se Velkou Fatrou tehdy, kdy pomalu mizí sníh, znamená uvidět krajinu téměř bez lidí s potoky plnými vody z tajícího sněhu. Národní park Velká Fatra je nejmladším národním parkem Slovenska.

Článek

Národní park byl vyhlášen v roce 2002 pro výjimečně zachované území a jeho přírodní hodnoty. Divoké velkofatranské pralesy patří mezi nejkvalitnější na Slovensku. Vlastní park se rozkládá na ploše 40 370 ha. To nejcennější, jak z hlediska krajinně-estetického, tak z hlediska zachovalosti území, je Gaderská dolina i návrší Piesky nad ní.

Patří ke specifikám tohoto národního parku, že území Gaderské doliny je přístupné turistům. Údolím protéká potok, který vytváří na sto kaskád, peřejí a menších vodopádů. Připomíná nám, že Velká Fatra je bohatá na podzemní vody a přirozená prameniště. Odpovědný přístup k tomuto bohatství vedl k tomu, že pohoří Velká Fatra bylo vyhlášeno chráněnou vodohospodářskou oblastí.

V době, kdy naše média probírají téma bezzásahových zón na Šumavě, můžeme jako jeden z příkladů vnímat i fatranskou Janošíkovu kolkáreň. U starších smrkových porostů tady nastává postupný rozpad. Ale les jako takový nehyne, jen přechází do jiného stádia vývinu. Nastává tak přirozená obnova uvolněných míst a les žije dál. Stromy rostou v rozvolněném zápoji, který připomíná stojící kuželky (slovensky kolky), a odtud tedy pochází samotné pojmenování rezervace Janošíkova kolkáreň (kuželna).

Dáte-li se do hovoru se strážcem národního parku, dovíte se řadu zajímavostí a určitě dojde i na historky o jeho setkání s medvědy nebo vlky. Začnete se opatrně ohlížet a všímat si stromů, jestli na nich neuvidíte charakteristické značky, kterými si medvěd vymezuje svůj revír. K vlkům a medvědům nemáme právě přátelský vztah. Tady jsou ovšem doma oni a my musíme mít na paměti, že jsme v jejich prostředí jen hosty. A měli bychom být hosty ohleduplnými.

Ale vraťme se k dalším rostlinným unikátům. Ve Velké Fatře jsou to především zachovalé porosty tisů, které na většině českého a slovenského území (i jinde v Evropě) doplatily na přílišnou expanzi člověka. Tento vzácný strom se tady uchoval v Národní přírodní rezervaci Harmanecká tisina, která je jednou z nejstarších na Slovensku. Byla vyhlášena už v r. 1949 a průměrný věk dřevin je okolo 120 – 140 let. Najdou se ale i exempláře o mnoho starší, některé z těchto pamětníků středověku odhadujeme i na 500 let.

Nestačili jsme vyjmenovat všechno, co Velká Fatra skýtá. Ať už jsou to místa se zachovanou lidovou architekturou, nebo vzácné rostliny, které se v jarním sluníčku hlásí o slovo svými květy.

Nahlédli jsme do míst, která nejsou vždy běžně přístupná. Více se o nich můžete dovědět v televizním cyklu nazvaném Návraty k divočině. Poprvé se o slovo přihlásí 9. září na ČT2 v 17.50 hodin. Průvodcem na cestách českými i slovenskými národními parky vám v něm bude muzikant a milovník přírody Tomáš Kočko. Stránky pořadu najdete zde.

Reklama

Související témata:

Související články

Nejmodernější zbraně se tvrz Bouda nedočkala

Návštěvníky procházející vlhkými podzemními chodbami tvrze Bouda znenadání překvapí rozměrná prostora, do níž shora proniká denní světlo. Mohutný betonový...

Výběr článků

Načítám