Hlavní obsah

Český Šternberk – hrad, na kterém se bydlí

Novinky, Eva Mráčková

Český Šternberk patří k našim nejstarším zachovalým hradům. Tyčí se malebně nad levým břehem Sázavy a k návštěvě láká i tím, že má oproti jiným památkám u nás několik zvláštností. Třeba tu, že ho stále obývá potomek zakladatelského rodu.

Foto: Profimedia.cz

Český Šternberk patří k našim nejzachovalejším hradům. Otevřen je celoročně, mimo sezonu na objednání.

Článek

Přestavby na pohodlné obývané sídlo nezměnily strohý vnější vzhled – panoráma nad Sázavou představuje gotický hrad a ne zámek v pozdějším slohu, jak bývá u obývaných historických staveb obvyklé.

Návštěvníkům přístupné interiéry nejsou uspořádány s důrazem na kunsthistorii, ale na historii rodu a na připomínku pobytu jeho příslušníků, takže ze zařízení i z průvodcovského výkladu dýchne skutečný život. Strašidla ani legendy si tu vymýšlet nepotřebují, skutečná historie je dost zajímavá sama o sobě.

Mimochodem původní zařízení vzalo za své již během třicetileté války a v polovině 19. století zely interiéry prázdnotou.

Zdeněk ze Sternberga, který hrad v té době znovu koupil, jej zařídil přesunutím rodových věcí z paláce ve Vídni, jakož i svými sbírkami artefaktů, ale i novým mobiliářem. Toto zařízení se dodnes zachovalo především proto, že po znárodnění si místní národní výbor výslovně vyžádal, aby jako kastelán tak významné památky mohl pracovat původní majitel Jiří Sternberg.

Což nejlépe svědčí o dobrém vzájemném vztahu šlechtické rodiny s místními obyvateli, navzdory vší socialistické propagandě.

Foto: Eva Mráčková

Rodový znak na hradbách sídla

Jiří Sternberg pak pořídil co nejdříve detailní soupis inventáře, čímž se do značné míry zabránilo jeho rozkradení, které tak často postihlo znárodněná šlechtická sídla.

O tom, co musel při provádění návštěvníků říkat, jak byl kontrolován a že stejně musel nakonec ve funkci skončit, pojednaly samostatné reportáže a můžete se na to průvodců zeptat.

Kuriozitou je i fakt, že německy znějící jméno skrývá ryze český panský rod. Zakladatel hradu, Zdislav z Divišova, jen podle tehdejší módy poněmčil název sídla odvozený z rodového znaku osmicípé hvězdy a připojil je ke jménu místo původní obce.

Rodové jméno se tedy píše německy (Sternberg), zatímco pojmenování hradu je počeštěné – Šternberk. Český, protože hrad stejného jména týž zakladatel následně vybudoval i na Moravě.

Foto: Eva Mráčková

Rytiny zdobí všechny chodby.

Ryzost českého rodu potvrdila i skutečnost, že navzdory německy znějícímu jménu se za okupace Šternberští výslovně odmítli přihlásit k říši. Následovalo uvalení správy na majetek, takže byl de facto vyvlastněn historicky dvakrát: za Němců i za komunistů.

Ke kuriozitám patří i pozoruhodná sbírka rytin z doby třicetileté války, kterou pan hrabě dodnes rozšiřuje. Patří k největším monotematickým sbírkám grafických listů v Evropě. Návštěvník je spatří, ale protože sbírka čítá 545 děl, která na nevelké ploše zobrazují plno detailů, tak to zaujme víc jako fakt a určitě nezvládnete celou sbírku.

Zájemce ji však najde na webových stránkách, kde je na prohlížení nejen víc času, ale i možnost zvětšení.

Jak to bylo v minulém století

Chcete zažít bydlení na hradě netradičně? V letní sezoně o vybraných sobotách pořádají na Šternberku komentovanou prohlídku, jak se bydlelo v minulém století na středověkém hradě rodině s devíti dětmi.

V letošním roce, kdy se atmosféra první republiky skloňuje ve všech pádech a na všech místech, vynikla takováto prohlídka zvlášť svou autenticitou. Vždyť nejstarší z těch citovaných dětí, arciť v odpovídajícím věku 95 let, právě na hradě bydlí a prakticky procházíte málem kolem jeho dveří. O setkání ale prosím neusilujte – ona to je už od starého pana hraběte dost velká oběť pustit davy turistů k vlastnímu prahu.

V mimosezoně si lze specializovanou prohlídku objednat, ale musí vás být alespoň deset – dospělých (děti by souvislosti první republiky tak zcela nechápaly, pro ty jsou na Šternberku jiné typy prohlídek). Ideální tip pro spolky a jiné zájmové skupiny: užít si prohlídku v menším počtu než v sezonním provozu.

Foto: Eva Mráčková

Hladomorna - dnešní vstup

Foto: Eva Mráčková

Hladomorna - břit

Prakticky návazně na hrad stojí kousek dál na ostrohu jižní předsunutá věž s břitem tzv. Hladomorna, obklopená pozůstatky hradební zdi. Jako hladomorna nikdy nesloužila, šlo o součást opevnění z přelomu 15. a 16. století. Část zcela samostatnou, kde posádka měla k dispozici jen ty potraviny a vodu, které byly uskladněny v tehdy z vnějšku nepřístupném přízemí věže. Takže hlad tam někdy nastat mohl.

Dnes slouží jako vyhlídka a za návštěvu rozhodně stojí. Svým méně obvyklým tvarem – břit sloužil k odrážení nepřátelských střel do stran – i krásným rozhledem.

Schody jsou všude

Kousek dál pod ostrohem v údolí Šternovského potoka najdete barokní sochu sv. Františka Xaverského a budete-li pokračovat po žluté značce, dojdete ke studánce a ke kapličce sv. Prokopa, patrona širokého okolí.

Foto: Eva Mráčková

Sv. František Serafínský

Autem po dálnici to z Prahy na hrad trvá asi tři čtvrtě hodiny (když D1 funguje), k hradu dojedete po silnici 111. Parkoviště jsou přímo pod hradem (a to jak blíže sjezdu z dálnice, tj. za Šternovem, tak u strany k Sázavě).

Parkoviště blíž Šternova je placené (auto za 40 Kč den) a vede z něj pohodlná cesta k hradu. Z parkoviště u Sázavy počítejte se schody; s těmi je nutno počítat i při prohlídce, takže nic pro tělesně postižené. Gotika zkrátka stavěla hrady tak, aby byly hůře dostupné. Cesta z parkovišť však zabere jen zhruba pět minut.

Vlakem dojedete na zastávku Český Šternberk, odkud se již otevře panoráma hradu nad Sázavou, kterou přejdeme po velmi blízkém mostě. Ještě před stoupáním ke hradu je pěkná pilířová kamenná zvonička. Až na hrad to z nádraží trvá asi 10 minut.

V pokladně hradu mají nejen vstupenky a suvenýry, včetně velmi kvalitních, ale i informační materiál pro turisty, a to i zdarma. Nahrazují tak infocentrum, které v městysu Český Šternberk chybí.

Foto: Eva Mráčková

Zvonička v podhradí

Občerstvení najdete přímo na hradním nádvoří, dále v restauraci pod hradem a na protějším břehu Sázavy, kde je pár metrů nad nádražím Parkhotel Český Šternberk, z jehož restaurace i terasy je nádherný výhled na hrad. Díky tomu a vyhlášené kvalitě se tam často konají i skupinové akce, takže individuální hosté by se měli raději informovat předem.

Reklama

Výběr článků

Načítám