Článek
Interaktivní výstava se nachází v několika místnostech bývalého královského hradu, možná založeného Václavem I., jistě zdokumentován byl za vlády jeho syna Přemysla Otakara II. Hrad ztratil po stavbě Křivoklátu a Karlštejna na významu, nakonec ho barokně přestavěli na zámek.
Posledními majiteli se stali Fűrstenberkové. Poté, co připadl státu, v minulém století značně zpustl.
Kelti, kam se podíváte
Hmotných exponátů není mnoho, ale jsou tu mapy, informační tabule a textové doprovody, takže za chvíli jste zavaleni množstvím informací. Na dotykových tabulích jsou tisíce hesel, od jmen keltských panovníků, přes kmeny, území, význačná hradiště po celé Evropě.
Dozvíte se o životě válečníků, Keltové snad bojovali stále, ale i mírovém životě v táborech. Věřili ve stálou proměnu všeho, zejména v posmrtný život. Univerzálním symbolem věčného života bylo jmelí. Najdete tu i figurální zvěčnění bojovníka, keltský pohřeb, výrobu švartnových náramků, o kterých tak krásně zpíval Robert Křesťan. Jsou opravdu jak uhel černé, ze zbytků zkamenělých organismů také pocházejí.
Vynikající šperkaři
Keltové byli vynikající jak obchodníci a řemeslníci, uměli těžit a zpracovávat zlato, byli velmi zdatní šperkaři, tak i obávaní válečníci. Na stěnách chodby visí letecké snímky našich oppid, keltských hradišt. Největší bylo na Závisti u Prahy.
Samozřejmě se dozvíte i o náboženských slavnostech Samainu a Beltainu, druidech, posvátných předmětech. A ten řvoucí Kelt v přízemí je válečník, který z vás dostane odpověď, jak pozorně jste naslouchali výkladu. Můžete zmáčknout na obrazovce dva symboly – slunce a kance, Ano a Ne. Běda tomu, kdo neuhádne. Keltové neználkům stínali hlavy.
Provoz Informačního centra keltské kultury pondělí až neděle v měsících: květen-červen (10-17 hod), červenec-srpen (9-18 hod), září-říjen (10-17 hod). Vstupné: dospělí 50 Kč, děti 20 Kč
Telefon: 311 693 100
