Článek
Vadila mu ve výhledu
Po okupaci našeho území se německý vůdce Hitler zdržel v Praze na Hradě z 15. na 16. března 1939. Pověstný je jeho portrét v okně Pražského hradu.
Tehdy mu padla do oka petřínská rozhledna, nekorespondovala s jeho představou o čistých germánských liniích a nařídil nechat Petřín zbořit. Naštěstí nebyl jeho rozkaz splněn, zrovna jako nehořela Paříž, kterou také chtěl koncem války nechat zničit.
Chtěli jsme svou eiffelovku
Přes den ční nad stromy jako zdvižený prst, šedá, narušuje celistvost hřebene, v noci je nasvícena. Výrazně přitahuje pozornost zrovna jako obří hmota Pražského hradu.
Říká se jí Pražská eiffelovka, právem, vzor našla v Paříži, kde byli členové Klubu českých turistů v roce 1889 výletem na Světové výstavě. Rozhodli se mít podobnou železnou pýchu i nad Prahou.
Zakladatelé KČT Vilém Kurz a Vratislav Pasovský prosadili stavbu záhy, chtěli mít rozhlednu pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891. Plány navrhl Pasovský. Stavba začala 16. března podle inženýrů Františka Prášila a Julia Součka a veleslavnostní otevření s mnoha proslovy se uskutečnilo 20. srpna 1891. Základy má v hloubce 11 metrů, výška 63,5 metrů, dvě točitá schodiště vinoucí se podle tubusu výtahu mají po 299 stupních.
Horní vyhlídková plošina je ve výši 55 metrů, váha ocelové konstrukce činí pouhých 175 tun. Za použití výtahu si připlatíte 50 korun, ale pokud máte například závrať či jen se vám nechce neustále ohýbat kolenní klouby, je jízda ideálním řešením. Je pětkrát menší pařížské věže. Z plošiny ve zhruba dvacetimetrové výši toho moc neuvidíte, ale „stará dáma“ byla vystavěna v dobách, kdy petřínské stráně vypadaly trochu jinak. Výtahem sem mohou i vozíčkáři.
Od Krkonoš po Brdy
Z horní plošiny je nádherný výhled, musíte mít samozřejmě štěstí na počasí. Město pod vámi s plavidly zaplněnou Vltavou, na protějším Žižkově televizní věž, po okraji Prahy hradba panelových sídlišť, která do kotliny nepropouštějí větry.
Severním směrem se dá dohlédnout až ke Krkonoším, proti toku řeky uvidíte Cukrák, hřebeny Brd brání dalšímu výhledu k jihozápadu. Některá okna na ochozu lze otevřít, takže se dá i pohodlně fotit, zvláště směrem k Hradu a ke Strahovu a dál k Troji jsou hezké záběry. Pod sebou vidíte značnou část pověstné Hladové zdi.
Málem ji nechali zkorodovat
Od roku 1953 sloužila horní část jako televizní vysílač, zrušili výtah, aby se středem daly táhnout kabely. Na údržbu se jaksi zapomínalo, takže v roce 1979 ji museli pro veřejnost uzavřít, znovuotevření se událo v roce 1991, o rok později skončil televizní vysilač. Na vrcholu zůstaly jen rozhlasové vysílače.
Provozovatelem Petřína i dalších věží je od letoška Muzeum Hlavního města Prahy. V podzemí najdete výstavu o Járovi Cimrmanovi. Eiffelovku přece vynalezl ON.
