Hlavní obsah

Nejhezčí botanickou minizahradu mají v Jindřichově Hradci

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Není to nic světoborného, ale nedaleko Nežárecké brány kousek od malebné hospůdky Pod hradem, která příjemný dojem završila, jsem narazil na jindřichohradeckou botanickou zahradu. Tedy bota-nickou, abych byl přesný.

Foto: Vratislav Konečný
Článek

Za plotem v několika škrpálech roste všeliké býlí, popsané, místy nečitelné nápisem. Avšak oku lahodící a nápadem ještě víc. Třeba to není nic originálního, nevím, ale dostalo mě to, a až se půjdete podívat pod hradozámek k Nežárce, nezapomeňte na BOTA-NIKU.

Jindřichohradecké miniatury

Nad Malým Vajgarem stojí velkolepé sídlo pánů z Hradce. Hradozámek s proslulou Černou věží, jehož základy sahají před rok 1220, se zrcadlí na hladině rybníka.

Velkolepé sídlo pánů z Růže, Hradeckým patřila zlatá, je nesmírně honosné, výstavné. Rožmberkové také na to měli finance, jejich rod byl jedním z nejmocnějších v království. Jihočeské sídlo bylo po pražském Hradu a Českém Krumlově, který také drželi, třetím největším v zemi. Po strohém gotickém hradu toho moc nezůstalo, ale renesance tu je v té nejčistší formě, okázalá, vznosná a vzdušná.

Hudebníci museli pod zem

Ke kolonizaci krajiny Rožmberkové pozvali mnichy i německé řádové rytíře, s nimi přišlo i zakládání rybníků a výnosný obchod. Rybníkářstvím prý byli Rožmberkové posedlí, zavodnili by kde co.

Největší slávu Hradec zažil za Zachariáše, ale i jeho otec Jindřich IV. byl nesmírně činorodý. V interiéru zámku uvidíte, jaká nádherná díla nám Rožmberkové zanechali. Když Petrem Vokem vymřeli, získali panství Slavatové a nakonec Černínové z Chudenic. Ti se museli s majetkem po roce 1945 rozloučit.

Kromě rozsáhlé sbírky gobelínů, ve městě je dílna, kde se tkají a opravují, je pozoruhodnou stavbou zámecký hudební pavilon Rondel. Rožmberská kapela byla proslulá, ale musela hrát v podzemí, panstvo se na „nuzáky“, kterými se pyšnilo, nechtělo dívat.

Městské jádro je citlivě renovováno, až na šílenou závoru ve vjezdu do náměstí, kdo ji povolil, ten by zasloužil na pranýř.

Betlémářský unikát

Hradeckým tahákem jsou unikátní Krýzovy jesličky, největší mechanický betlém na světě. Na ploše 60 metrů čtverečních stojí 1398 postav. Výjevy nejsou jen biblické. Připomínají prostý život, řemeslníky, rolníky, rybáře, obchodníky, 133 figur je pohyblivých.

Tomáš Krýza (1838 až 1918) vyřezával své skvostné dílo, zapsané u Guinnesů, 60 let. Najdete je v muzeu spolu s dalšími exponáty, například expozicí o letecké bitvě v okolí města z konce druhé světové války...

Reklama

Výběr článků

Načítám