Článek
Páni z "růže" byli jedním z nejvýznamnějších českých rodů, za vlády Habsburků měli moc rovnající se císařské. Také jejich finance byly pro monarchy důležité. Rožmberkové zastávali nejvyšší úřady, ale nemuseli si je kupovat penězi, byli to výborní diplomaté, politici, ale i mecenáši umění, což můžeme vidět na každém z jejich sídel.
Renesance byla velmi nakloněna magii a alchymii, nejen v Praze se bádalo nad kamenem mudrců a elixírem života. Když procházíte křivolakými uličkami podhradí, trochu to evokuje pražskou Zlatou uličku ve větším měřítku.
O časech Viléma z Rožmberka, druhé polovině 16. století, se mluví jako o zlatém věku alchymie. Vilémovy peníze přitáhly do Krumlova, ale i na jiná sídla panství, všemožné badatele, ale i podvodníky. Krumlov se nazýval Mekkou jihočeské alchymie.
Připomenu jen pár jmen, která se objevila u rožmberského dvora – klasik české renesanční alchymie Bavor Rodovský z Hustířan, Antonín Michael z Ebbersbachu, který Vilémovi při jeho sňatku s Polyxenou z Perštejna, která Praze věnovala světově proslulé Jezulátko, slíbil vyrobit „conservationem senectutis", jenž měl zastavit stárnutí. Petru Vokovi pak slíbil „aurum potabile“, podobný elixír zbavující všech nemocí. Ebbersbach vlastnil dům v Široké ulici 77, dodnes známý jako alchymistův. Jeho jmění bylo pohádkové, zabýval se i lichvou.
Nesmíme zapomenout na dva alchymisty, kteří utekli od Rudolfa II. - Johna Dee a Edwarda Kelleyho. O Angličanech si myslel, že jsou špiony. Museli prchnout z Čech, ale Rožmberk je přilákal zpět. Sice působili v Třeboni, ale na Krumlov také zavítali. Kelley se k Rudolfovi ale vrátil.
Město je památkou zapsanou na listině kulturního dědictví UNESCO. Nejvíce přitahuje mohutný zámek a proslulé otáčivé hlediště v zahradě. Kde se dříve z vody vařilo zlato, tam nyní z nečeských výrobků tečou české koruny, pro pro cizince eura. Kouzla zůstala, mají jinou podobu, jakou, to uvidíte v krásném Českém Krumlově, městě, které je stále magické, i když v duchu doby.
