Článek
Zatímco za první republiky byla armáda odhodlána se bránit, v současnosti brání úředníci povětšinou jen svá křesla. Než objekt armáda převedla na kraj, bylo po dotacích.
Ač bez branné povinnosti, je v republice stále více zapálených milovníků historie, bunkrologové mezi ně patří. Na Králicku je mnoho objektů, které zachraňují a zvelebují.
Pevnostní pásmo mezi kótou Maliník a Zemskou branou bylo páteří obrany. Do října 1938 bylo postaveno 247 objektů, z toho 3 dělostřelecké tvrze, 56 těžkých a 185 lehkých objektů. Některé využívala do 90. let minulého století čs. armáda pro akci Kahan, která snad bude v nejbližší době přiblížena veřejnosti. Jednalo se i o vystěhování obyvatel...
Pokud budete mít to štěstí, že vás bude dělostřeleckou tvrzí Bouda provázet Martin Ráboň, dostane se vám naprosto solidní výklad o všech aspektech tehdejší obrany. Kdo trpí klaustrofobií, měl by podzemí vynechat a navštívit pouze povrchové objekty.
Kilometry prázdných chodeb, stoupání k prázdným střeleckým věžím, z nichž většinu pancéřových zvonů zničil Kovošrot, obrovské podzemní prostory, expozice techniky a zbraní, svědčí o obrovském odhodlání se bránit. Bouda s pěti objekty je jednou z tvrzí, které byly v roce 1938 dokončeny.
V podzemí budete „klepat kosu“, při dvou i více hodinové prohlídce při teplotě 4,5 stupně budete rádi, až vylezete na povrch. Bouda nese četné šrámy po zkouškách demoličních zásahů německých ženistů.
V pěchotním srubu U Cihelny u Králík najdete expozici věnovanou výstavbě opevnění, ukázky výzbroje a také pamětní místnost četaře A. Hrada, který zde v roce 1938 spáchal protestní sebevraždu. Také pamětní místo Finanční stráži. Na Boudě je jediný památník všem obětem nacistického vpádu, uniformovaným i v civilu.
Je ostuda, že jména jsou skryta vprostřed lesů a v podzemí. Ročně do bunkrů přijdou desítky tisíc návštěvníků.
