Tento a další výlety najdete na Mapy.cz. Nebo si v mapě snadno naplánujete vlastní.

Zbytky staré sudetoněmecké architektury působí v  Kryštofově Údolí velmi idylicky, život zdejších obyvatel ale hodně tvrdý. Obec v 16. století založili uhlíři, náležela pod lemberské, později grabštejnské panství.

Typická severočeská architektura, podobné domy najdete zachovalé i ve městech.

Typická severočeská architektura, podobné domy najdete zachovalé i ve městech.

FOTO: Vratislav Konečný

Po nálezu železných rud se začala rozšiřovat po celém údolí, dnešní obec vznikla spojením tří osad podle potoka Rokytka - Rokytnice (Eckersbach), Bezové údolí (Holundergrund, pozdější Kryštofovo Údolí) a Novina (Neuland). Název zněl Christofsgrund, Údolí svatého Kryštofa.

Slovo svatý ale bylo v ateistické společnosti u místních názvů tabu, nakonec se obec jmenuje Kryštofovo Údolí. Donedávna byla součástí Chrastavy, osamostatnila se v roce 1990. Nyní je převážně rekreačních střediskem.

Kamenný most se sochou Jana Nepomuckého a kostel sv. Kryštofa

Kamenný most se sochou Jana Nepomuckého a kostel sv. Kryštofa

FOTO: Vratislav Konečný

Dominantní kostel

Obec má několik výrazných dominant, v centru stojí, na svahu při cestě na nádraží, kostel svatého Kryštofa, patrona obce. Pokud budete mít možnost návštěvy, je to nezapomenutelný zážitek, je nádherně vymalovaný, působí útulně, na věřící tu neútočí žádné peklo a obludy. Fotit se tu nemůže, to církev zakázala. Kostel pochází z let 1683 – 1684. Je to jediná zachovalá roubená stavba zakrytá břidlicí na Liberecku.

Zvonice stojí stranou.

Zvonice stojí stranou.

FOTO: Vratislav Konečný

Stěny i strop zdobí 15 maleb ze života Ježíše Krista. V presbytáři jsou zbytky původní raně barokní výzdoby. Pod kostelem stojí márnice, sem je volný průhled přes mříž nebo okénkem. Uprostřed nízké místnosti stojí máry, na něž se ukládala rakev s nebožtíkem.

Na stěně jsou zobrazeny výjevy Tance smrti. Znázorňují memento, že zubatá s kosou si přijde pro každého, pána či chudáka. Ty bohaté to ale bolí víc.

Márnice s vyobrazením Tance smrti

Márnice s vyobrazením Tance smrti

FOTO: Vratislav Konečný

Procházku po údolí bych začal posezením v kavárně U ježka. Prvorepubliková výzdoba, výborná káva, domácí koláče, vynikající je rebarborový, nebo štrúdl. K tomu meziválečné swingové melodie. Těžko se opouští tato základna smyslných rozkoší, ale v Kryštofáči, jak lokalitě říkají nejen místní, najdete azyl v dalších občerstvovnách.

Kavárna U Ježka má prvorepublikový ráz.

Kavárna U Ježka má prvorepublikový ráz.

FOTO: Vratislav Konečný

Vesnický orloj

Další dominantou je orloj osazený v bývalé trafostanici. I tím se stala obec známou, je to jediný vesnický orloj u nás. Jeho autor, Martin Chaloupka, zemřel v roce 2015, na čelní stěně je umístěna pamětní deska.

S budování se začalo v roce 2006, spuštěn byl 20. září 2008.Ve dvou okénkách defilují apoštolové jako na pražském Staroměstském orloji. Mezi okny stojí ponocný se psem, ten představení, které je v běhu každou celou hodinu, zahajuje. Sochy se promenují od 8 do 22 hodin. Venkovský reliéf pod nimi produkci končí. Výzdobu dále doplňují statické sochy svaté Barbory, patronky havířů, a svatého Kryštofa.


Orloj z trafostanice v Kryštofově Údolí

FOTO: Vratislav Konečný

Dílo je osazeno dvěma zvony, ciferníkové hodiny řídí satelit, dále jsou tu fáze Měsíce a Slunce, ale chybí mu klasický astroláb. Mechanikem orloje je Jiří Otomar, figury zhotovil z lipového dřeva liberecký výtvarník Vladimír Plechatý. Na díle se  účastnila řada umělců a řemeslníků. Z boku uvidíte sluneční hodiny.

Vedle orloje je krámek s místní keramikou. V protějším domě U Kryštofa najdete v přízemí hospodu, v patře rozsáhlé muzeum betlémů. Těmi je údolí proslavené. Betlémářská tradice tu byla hlavně mezi oběma válkami, to se vyřezávalo po všech chalupách.

Detail orloje

Detail orloje

FOTO: Vratislav Konečný

Po odsunu se toho hodně zničilo, betlémy nebyly zrovna v souladu s novým režimem, zvláště pak ve spojitosti s jejich majiteli. V muzeu je jich zachována v celistvosti či částečně asi dvacítka, otevírací doba je přes léto o víkendech od 13 do 16 hodin. Nejstarší pochází z roku 1846.

Neměli byste pominout ani kamenný můstek přes potok se sochou svatého Jana z Nepomuku, shromažďují se peníze i na sochu svatého Kryštofa.

Novinský viadukt

Údolím vede zelená značka, která nás dovede pod poslední atrakci - Novinský  viadukt. Viadukty jsou v obci dva, velký, který je na seznamu národních technických památek, měří 198 metrů. Výška je 30  metrů. Je postavený na 14 opěrných  sloupech do oblouku.

Novinský viadukt

Novinský viadukt

FOTO: Vratislav Konečný

Malý viadukt stojí poblíž myslivny nad autobusovou zastávkou Novina. Je dlouhý 127 metrů, má deset opěrných sloupů a je sedmnáct metrů vysoký. Na trase z Liberce do České Lípy museli stavitelé nedaleko viaduktu prorazit také přes 800 metrů dlouhý  tunel, stavělo se na přelomu minulého století.

Zelená končí na ještědském hřebeni u kaple svatého Kryštofa. Tady navazuje červená značka vedoucí táhlým stoupáním k rozhledně a vysílači na Ještědu. Vede tudy i cykloturistická trasa z Chrastavy do Křižan, stoupání je tu značné.

Kryštofovo Údolí se často objevuje ve filmech, naposledy tu natáčel Jan Hřebejk sekvence z Kriminálky Plzeň. Mezi filmy točenými v údolí vyniká Adelheid Františka Vláčila, dále třeba Krev zmizelého, americké válečné drama Hartova válka, bylo jich daleko více.

Vysílač a hotel na Ještědu

Vysílač a hotel na Ještědu

FOTO: Vratislav Konečný

Stoupání na Ještěd

Cesta po červené vede lesem, bez vyhlídek, ale je pro pěší, kola si tu neužijí. Přes Malý Ještěd se dostaneme na Dánské kameny, dlouhý kamenný val, spíše zeď s e samostatnou věží. Tady je první vyhlídkový bod. Kotlina kolem Liberce a Jizerské hory jsou jako na dlani, nad vámi je již kužel vysílače.

Cesta je místy dost namáhavá.

Cesta je místy dost namáhavá.

FOTO: Vratislav Konečný

Odtud se dostaneme na parkoviště Tetřevího sedla. Červená chvíli kopíruje státní silnici, poté se vydá celkem strmě k vrcholu. Ještěd je vysoký 1012 metrů, a když se dostanete na plošinu k vysílači, otevře se vám kruhový rozhled, na sever hraniční hory, do vnitrozemí je vidět půlka Čech. Hora je křemencový suk, dlouhou dobu lidmi nedotčený.

Od horské boudy k oceňovanému vysílači

Ještěd byl ode dávna ozdoben na vrcholu kříži, až  za komunistického tajemníka z Liberce byly v minulém režimu zničeny. Dřevné kříže tu stávaly již od roku 1737, po roce 1812 je nahradily kamenné. Poslední, šestimetrový stojí na vrcholu od 1. června 1990.

Mimozemšťan u vysílače

Mimozemšťan u vysílače

FOTO: Vratislav Konečný

Osídlení vrcholu začalo v roce 1844, tehdy počali manželé Haslerovi z Hanychova vynášet jídlo a nápoje pro vojáky, kteří byli posádkou v Liberci. Ve volných chvílích  na Ještěd chodili na výlet. Vojsko zde bylo umístěno kvůli nepokojům textiláků. V roce 1847 postavil na Ještědu hajný Hebelt srub, ten si vzápětí manželé pronajali, ale v krátké době shořel. Haslerová to ale nevzdala a zbudovala provizorní přístřešek z kamenů.

V letech 1863 až 1867 dokončili dělníci silnici z Podještědí do Liberce, to na Ještěd přitáhlo další návštěvníky. Haslerovi postavili chatu  pro příchozí s možností přenocování, první pokus jim nevyšel, vítr stavbu  rozmetal. Další stavba už  vyšla, otevřeli ji roku 1869. V roce 1885 k chatě nechal na vlastní náklady přistavět velkou verandu Horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory.

Vrcholová partie

Vrcholová partie

FOTO: Vratislav Konečný

Začátkem století už byl Ještěd vyhledávaným vrcholem, spolek se rozhodl pro stavbu velké horské chaty. Se stavbou se začalo v roce 1906, po šesti měsících ji 13. ledna 1907 dokončili.

Chata s vysokou věží, sálem pro 200 osob a 23 pokoji plus noclehárnou stála na Ještědu až do roku 1963. Třináctého ledna po neodborném rozmrazování potrubí shořela. O rok později shořela i stará chata, kterou Horský spolek koupil od původních majitelů v roce 1909.

Dohlédnete do půlky Čech

Dohlédnete do půlky Čech

FOTO: Vratislav Konečný

Nynější rotační hyperboloid z dílny architekta Karla Hubáčka slavnostně otevřeli v roce 1973. Spojuje vysílač, hotel a restauraci v jeden celek. Je národní kulturní památkou. Restaurace s panoramatickým výhledem nabízí jak českou, tak mezinárodní kuchyni, vaří tu výtečně. Lanovka na vrchol začala jezdit roku 1933.

Z Ještědu se otevírá jedinečný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Železné hory, směrem ke Praze, na Brdy, Lužické hory, jakož i Krušné.

Ještěd pamatuje také dvě rozhledny. Starší,7,6 metrů vysoká stála na vrcholu v letech 1876 - 1889. Postačovala, porost tu byl velmi nízký. Druhá tu  stála v letech 1889 až 1903. Poté již rozhled zajišťovala věž horského hotelu.

Na Ještěd vede z Horního Hanychova kabinková  lanovka. Jezdí od roku 1933, prošla rekonstrukcí.

Doporučujeme také pořad Výleťák na Stream.cz, díl Kryštofovo údolí – malebné chaloupky, jediný vesnický orloj u nás a unikátní viadukt

Video

Kryštofovo údolí – malebné chaloupky, jediný vesnický orloj u nás a unikátní viadukt

Tento a další výlety najdete na Mapy.cz. Nebo si v mapě snadno naplánujete vlastní.