Těžba v komplexu Zollverein začala v roce 1851 a vrcholu dosáhla ve 30. letech 20. století, kdy horníci ročně vytěžili 3,6 miliónu tun černého uhlí. Druhou světovou válku přestálo důlní zařízení bez závažnějších škod a v 50. letech se Zollverein zařadil znovu mezi nejvýkonnější západoněmecké doly s roční těžbou téměř tři milióny tun uhlí.

Hospodářský výkon komplexu podtrhovala koksovna, v níž se denně zpracovalo 10 000 tun uhlí na 8600 tun koksu. Průmyslové budovy přestály uzavření dolu v roce 1986 i ukončení provozu koksovny v roce 1993 a v roce 2001 byly zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Jejich původní účel však už připomíná pouze třípatrové Muzeum Porúří. Ostatní prostory se od uhelné minulosti odpoutaly a nyní nabízejí především kulturní vyžití. Fungují v nich galerie, prostory pro experimentální umění, ruční dílna pro výrobu šperků i restaurace.

Věž bývalé koksárny

Věž bývalé koksovny

FOTO: Jakub Stříhavka, ČTK

V někdejší koksovně je přes léto v provozu bazén, v zimě se prostor pod jejími stěnami mění v ledovou dráhu pro bruslaře. „Zollverein se stal ukázkovým příkladem toho, jak se dá zvládnout strukturální změna starého průmyslového regionu. Proměnil se v centrum kreativního hospodářství, které zahrnuje umění, kulturu a design, ve vzdělávací a turistické centrum," uvedla tisková mluvčí Zollvereinu Delia Böschová.

Interiér Muzea Porúří.

Interiér Muzea Porúří.

FOTO: Jakub Stříhavka, ČTK

„Celkem v areálu sídlí 39 firem, které zaměstnávají dohromady přes 950 lidí. Díky turistům, které Zollverein přilákal, navíc vzniklo 1450 pracovních míst v cestovním ruchu," uvedla Böschová. „Turisté ročně vytvoří obrat přes 68 miliónů eur (1,8 miliardy Kč), takže spolková země Severní Porýní-Vestfálsko díky tomu získá každý rok 11 miliónů eur na dani z přidané hodnoty a dalších 1,5 miliónu eur na daních z příjmu fyzických i právnických osob," doplnila.

Nezaměstnanost je vysoká

Zollverein, jehož někdejší haldy se proměnily v parky a nákladové nádraží v dětské hřiště a v běžecké dráhy, se tak snaží stejně jako zbytek Porúří ukázat, že je možné oprostit se od průmyslové minulosti a vytvořit moderní ekonomiku, aniž by to vedlo ke snížení blahobytu obyvatel.

Sídlo Muzea Porúří

Sídlo Muzea Porúří

FOTO: Jakub Stříhavka, ČTK

Statistiky však ukazují, že ani někdejšímu těžebnímu areálu, ani bývalému uhelnému a ocelářskému srdci Německa se to zcela nedaří. Zollverein před vytěžením zásob uhlí zaměstnával 4500 lidí a firmy, které na jeho území sídlí, se k tomuto číslu neblíží.

Celé Porúří je na území bývalého západního Německa regionem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Bez práce je 10,5 procenta tamní populace, zatímco západoněmecký průměr je šest procent.