O Ústí nad Labem se mluví jako o Městě vodopádů

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.

Není moc hezké, povětšinou moderna z minulého století, obklopená vilovými čtvrtěmi na obou březích Labe. Za jeho „nevzhlednost“ mohou také nálety na konci druhé světové války.

Spojenci bombardovali chemičky, nádraží, mnoho secesních domů to odneslo, nálet se podepsal i na někdejší sakrální dominantě města.

Věž kostela Nanebevzetí Panny Marie je vychýlena o 198 centimetrů a je nejšikmější věží na našem území.

Gotický kostel, který prakticky zničili husité a poté byl znovu obnoven, pohltila masa nákupního střediska Forum, postavená v roce 2008. Naprosto necitlivě bylo zničeno náměstí, ale to asi není v severočeském krajském městě jediná věc. Budova státní moci, sídlo krajského zastupitelství, je spíš „tupitelství” než pocta stavební kultuře.

Z Fora vede lanovka na proslulý výletní zámeček na Větruši. K místu se váže legenda, že jakýsi Labohoř vystavěl roku 826 hrad, který pojmenoval podle své manželky Vitruš/Wittrusch.

Vyhlídkovou restauraci postavili roku 1847, nazvali ji na počest císaře Ferdinanda I. Dobrotivého Ferdinandovou vyhlídkou. Dnešní podoba pochází z let 1895-1897.

Z lanovky je hezký výhled na ne zas tak hezké město, ale s hezkým okolím. Větruše měla namále, město ji koupilo v dezolátním stavu v roce 2001, otevřelo v roce 2005.

Z terasy nebo vyhlídkové restaurační věže uvidíte Krušné hory, kopce nad Děčínem, Střekov a údolí Labe s Mariánskou skálou, za níž je skryta zoologická zahrada, jejíž návštěva stojí za to, ale počítejte s procházkou do kopce.

Občas tu můžete potkat na procházce s ošetřovateli slony, velkou atrakcí jsou orangutani, a rozhodně nesmíte opomenout největšího českého trpaslíka, jeho socha polehává v závěru prohlídky.

Leží tu od roku 2004, jde o poctu továrně Ferdinanda Maresche, jehož porcelánka proslavila českého trpaslíka po celém světě. Poctivý trpaslík z Aussig (Ústí) dobyl nejen rakousko uherskou monarchii, objevil se v Německu, Francii, jižní Africe i Spojených státech…

Maresch převzal rodinnou porcelánku v roce 1889. Od té doby trpasličil ve velkém, až do druhé světové války.

Nad městem se tyčí Erbenova vyhlídka, další pozorovací bod v okolí. Za Větruší najdete bludiště zrcadlové i venkovní labyrint, k dispozici je volnočasový areál.

Necelých 400 metrů po žluté od restaurace stojí „pozůstatek“ městského popraviště z roku 1534, hrdelní právo ztratilo město v 18. století. Je to kamenná podezdívka s křížem, podobnou rekvizitu najdete třeba v Bečově nad Teplou.

Návštěva stojí za to, jedná se o vyhlídku na zasunutou část města a na Trmice se zámkem, kde se nachází muzeum modelové železnice a hornictví na Ústecku. Zámek měl namále, v roce 1964 ho uzavřeli kvůli havarijnímu stavu, o 30 let později měl být zbourán, protože tudy měla vést dálnice. Nakonec se stavitelům podařil vybudovat obchvat.

Od Větruše vede lesní cesta po úbočí kopce s četnými vyhlídkami k Vaňovskému vodopádu.

Sestoupíme podle potoka, vlevo pískovcové, vpravo čedičové skály, podivuhodné území, kde můžete potkat i mloky.

Stojíme pod obrovskou čedičovou skálou, Vrkočem, kde se šestisloupce horniny kroutí do všech stran, vypadá to, jako když stojíte pod obřím vějířem. Podle Průvodce po Československé republice z roku 1926 vydaného Klubem čsl. turistů, z něhož je tu čerpáno několik informací, zde stála výletní restaurace.

Střekov nás vítá na druhé straně Labe, ke hradu se dostaneme cyklostezkou přes technickou památku Masarykovo zdymadlo, můžete se zde objednat na exkurzi. Uvidíte strojovnu, velín, rybí přechod, plavební komory a prezentační místnost.

Vodní dílo s elektrárnou vzniklo v letech 1923 až 1936 s cílem zajistit splavnost Labe. Trochu táhlé stoupání nás vyvede pod Střekov, romantickou zříceninu, která se velmi zalíbila Richardu Wagnerovi, německý skladatel má v průchodu do hradu pamětní desku.

Ruina ho inspirovala k napsání básně, sloužící později pro libreto opery Tannhäuser. Střekov se ale zalíbil i Máchovi, Goethovi, ale unesen jím byl i Karel May, který v Ústí několik dní bydlel. Hrad je vyhlídkovým protipólem zámečku Větruše na protějším břehu Labe.

Ruiny jsou rozsáhlé, nastoupáte pár metrů, ale uvnitř toho moc neuvidíte, slouží jako výletní místo a možnost dobrého občerstvení v restauraci a vinárně s nádherným výhledem na labské údolí.

Hrad roku 1316 založili jako strážní při labské obchodní stezce, na stavbě se dohodl Jan Lucemburský s pražským měšťanem Peškem z Veitmile. Posléze král léno přenesl na Vartemberky, v 15. století se tu usadila posádka z nedaleké Míšně, což Václav IV. nelibě nesl, nakonec Střekov připadl Lobkowiczům, kteří ho znovu vlastní.

Při husitských válkách se tu ukrývaly jeptišky z kláštera v Teplicích a roudnický probošt. Mnohokrát byl dobýván, i když primárně nesloužil jako pevnost, posádka se v něm udržovala. Tak na něj útočili Švédové, Sasové, roku 1658 ho vypálili a zůstaly jen holé zdi. V sedmileté válce posloužil jako úkryt pruským vojskům před Chorvaty.

Ruiny se rekonstruují, padá obvodové zdivo. Od Střekova zamíříme mezi vilami asi dva kilometry na vyhlídku, z níž je vidět centrum města, ale většinu pohledů na Ústí už máme za sebou.

Budovský vodopád najdete ve Vlčí rokli nad Budovem, padá z výšky 11 metrů, ale jen když je dostatek vody. Nedaleko městského centra je v Bertině údolí Stříbrnický vodopád. Na soukromém  pozemku se nachází 10metrový Svádovský vodopád, na místě domu stával mlýn.

Do centra je nejlepší přejet nebo přejít po mostě Edvarda Beneše, železnou konstrukci postavili v roce 1936. V roce 1945 byla svědkem masakru Němců, které zde pobili zdivočelí příslušníci revoluční gardy po výbuchu muničního skladu v nedalekém Velkém Březně. Tito samozvaní soudci i kati zároveň, povětšinou kolaboranti, měli na svědomí řadu nevinných lidí. Mnohdy i Čechů. Příčina výbuchu není dodnes známa, událost připomíná pamětní tabule na mostě.

Zajímavostí je, že v Neštěmicích, v ústecké čtvrti, stála jedna z největších rafinerií cukru v Evropě, s vlastním přístavem. V Ústí bývala největší výrobna mýdla, firma Schicht.

Jsme zpět před ústeckým nádražím.

Výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí: Pivovar Velké Březno s více než 400letou tradicí, exkurze po provozu. V Březně stojí národní kulturní památka kostel sv. Floriána. Unikátní hlavní oltář s alabastrovými reliéfy.

Ve Velkém Březně stojí jeden z nejmladších a nejmenších zámků u nás, postavit si ho nechal nejvyšší purkrabí Českého království Karel Chotek. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Blansko, také soubor lidové architektury v Zubrnicích, zde naleznete i Zubrnickou muzeální železnici. Pokud máte rádi skály, pak zamiřte na Skalní město Tiské stěny.

Doporučujeme také pořad Výleťák na Stream.cz. Poslední díl na téma Větruše a hrad Střekov - 5 atrakcí za jedno odpoledne!

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.