Poklad tvoří gotické nádoby určené pro stolování a středověké módní doplňky, zejména knoflíky a spínadla z pozlaceného stříbra. Vše v luxusním provedení vytvořily pro královský dvůr pražské zlatnické dílny za vlády Karla IV. a Václava IV. Zřejmě během husitských válek někdo z obavy před drancováním tyto předměty na Karlštejně ukryl, a to tak důkladně, že je až po pěti stech letech objevili zazděné dva zedníci.

Hledání kupce

„Kde byl poklad na hradě přesně ukryt, nevíme, protože oba nálezci se snažili svůj objev zatajit. Co našli, bylo jistě zašlé a zčernalé, ale oni vytušili, že by to mohlo přinést nějaký zisk. Takže vše nabídli k prodeji pražskému směnárníkovi Eduardu Kischovi,“ říká historička umění Naděžda Kubů, která ve spolupráci s ředitelkou Uměleckoprůmyslového muzea Helenou Koenigsmarkovou připravuje vystavení pokladu na Karlštejně.

Stříbrné a pozlacené knoflíky z karlštejnského pokladu sloužily k těsnému zapínání gotických šatů.

Stříbrné a pozlacené knoflíky z karlštejnského pokladu sloužily k těsnému zapínání gotických šatů.

FOTO: archiv Uměleckoprůmyslového muzea Praha

Kisch se snažil najit kupce, ale v Čechách prodal jen menší část a tu větší nabídl do Berlína starožitnické firmě Lepke. U nich poklad zakoupil historik umění František A. Borovský. Borovský se v roce 1911 stal ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a zakoupený poklad tam vystavil. Sklidil však jen kritiku.

Údajně se tím dopustil střetu zájmu i morálního prohřešku, a tak byl z ředitelského místa odvolán. Satisfakce se konala až po jeho smrti v roce 1933, když v nekrologu renomovaný odborník na památkovou péči Zdeněk Wirth ocenil, že Borovský v Berlíně zachránil pro Prahu skvělé ukázky českého gotického zlatnictví 14. století.

O poklad projevil velký zájem továrník Jindřich Waldes, který se zabýval výrobou a prodejem moderních patentek, které se v Americe používaly na džíny. Předměty koupil v roce 1916 pro svoje muzeum, které mělo divákům nabídnout dějiny módních doplňků – speciálně šlo o sbírku knoflíků a spínadel. Po Waldesově zatčení gestapem v roce 1939 byl karlštejnský poklad zabaven a po válce se jako konfiskát dostal do majetku československého státu.

Darování pokladu do muzea

Většina předmětů byla zčernalá, popraskaná a zdeformovaná. Restaurátorky Alenu Novákovou a Dagmaru Mandelíkovou z Uměleckoprůmyslového muzea čekala náročná práce, protože ozdobné detaily byly velice křehké. Až po očištění a konzervaci vynikla původní krása. Karlštejnský poklad byl pak při restitucích na počátku 90. let minulého století vrácen původním majitelům. Jiří Waldes, žijící v USA, se tehdy rozhodl, že ho celý věnuje natrvalo Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze.

Karel IV v hedvábném oděvu se rád obklopoval luxusem a výrobky českých gotických zlatníků. Detail nástěnné malby na hradě Karlštejně.

Karel IV. v hedvábném oděvu se rád obklopoval luxusem a výrobky českých gotických zlatníků. Detail nástěnné malby na hradě Karlštejně.

FOTO: archiv Uměleckoprůmyslového muzea Praha

„Rozsahem 387 předmětů, které se nesporně vážou k prostředí lucemburského panovnického dvora, představuje tento poklad nejrozsáhlejší soubor zlatnického řemesla určeného pro světské prostředí, jaký byl kdy v České republice objeven,“ říká Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Muzeum v roce 2014 ochotně zapůjčilo jeho část do Řezna na rozsáhlou výstavu o císaři Ludvíku IV. Bavorovi, mocenském konkurentu Karla IV. Zlatnické skvosty z Prahy se tam staly senzací.

Parléř jako designér?

Kolekce má několik unikátů, které může Praze závidět jakékoliv muzeum na světě. Jedna z luxusních stříbrných misek je ozdobena motivem ptáků, imitujícím luxusní tkaniny dovážené z Orientu. Víme, že v plášti s podobnou dekorací chodil v Praze i sám Karel IV.

Další miska – opatřená královskou korunkou – má na svém dně podobiznu ženy, která se svojí stylizací podobá portrétním sochařským bustám z triforia pražské katedrály svatého Víta. Snad jde o miniaturní vyobrazení jedné z manželek Karla IV. Historička umění Libuše Urešová, která se podrobně věnovala zhodnocení karlštejnského pokladu, se domnívala, že miska by mohla být přímo spojená se sochařem a architektem Petrem Parléřem, který pro zlatníka navrhnul její design.

Poklad nabízí řadu luxusních předmětů pro stolování a oblékání, nahoře miska zdobená motivem ptáků, dole luxusní spona.

Poklad nabízí řadu luxusních předmětů pro stolování a oblékání, nahoře miska zdobená motivem ptáků, dole luxusní spona.

FOTO: archiv Uměleckoprůmyslového muzea Praha

Vzácným dokladem gotické módy 14. století je tzv. okruhle, voňadlo či povoňka, což byla malá schránka kulovitého tvaru, jakési malé jablíčko, do které se vkládala voňavka. Vznešené české dámy si ho připínaly k pasu vedle malých zvonečků, takže při každém pohybu voněly a současně decentně zvonily. Vše samozřejmě připravené na pozornost mužů.

Upnuté šaty

V karlštejnském pokladu zaujme také značné množství pozlacených knoflíků, které souvisí s francouzskou zálibou v úzkých šatech a upnutých kabátcích. Tato módní vlna vrcholila, když do Prahy přišla z Paříže manželka Karla IV. Blanka z Valois. Šaty se tehdy zapínaly hustě, někdy až padesáti knoflíky.

Dáma sice měla občas problémy se ohnout a muž, když chtěl jíst nebo pít, si musel knoflíky u krku rozepnout, ale co by Čech neudělal pro to, aby se podobal dámám a švihákům na francouzském královském dvoře. Paříž tehdy udávala tón, a jak taková móda vypadala, nám naznačují středověké iluminované rukopisy, zejména Přebohaté hodinky vévody z Berry z počátku 15. století.

Iluminace v Přebohatých hodinkách vévody z Berry jsou přehlídkou pařážské módy doby českého krále Václava IV. Repro z faksimile

Iluminace v Přebohatých hodinkách vévody z Berry jsou přehlídkou pařížské módy doby českého krále Václava IV. Repro z faksimile

FOTO: archiv Uměleckoprůmyslového muzea Praha

Karlštejnský poklad zahrnuje také ozdobné monogramy. Byla to kovová písmena, která se přišívala k opasku nebo na šaty a nosila se také kolem krku. Kronikář Karla IV. Beneš Krabice z Veitmile o tom v roce 1367 napsal: „Češi se opičí podle cizinců, nosí oděv krátký a úzký, těsný tak, že sotva mohou dýchat. Kolem hrdla mají široké obojky s literami.“ Středověk tato písmena – litery používal i k propracované symbolice, zejména když muž chtěl naznačit city svojí vyvolené.

Používal se k tomu i zvláštní ornament nazývaný uzel lásky. Plíšky zlacené a stříbrné se šily na okraje plášťů a lemy rouch. K jejich plastické výzdobě se používala zvláštní razidla, která zhotovovali zlatníci a používali je i malíři na puncování obrazů nebo v monumentální podobě pro plastickou dekorativní výzdobu, jejíž ukázky na Karlštejně najdeme v Kapli sv. Kříže, nejhonosnější prostoře hradu.

Atrakce k jubileu Karlova narození

Část karlštejnského pokladu je už nyní dočasně součástí prvního prohlídkového okruhu, který na Karlštejně představuje soukromé a reprezentační prostory císaře Karla IV. Kompletní kolekce by měla být od března příštího roku vystavena samostatně v impozantním prostoru konírny karlštejnského hradu.

„Společně s pracovníky Uměleckoprůmyslového muzea chceme ukázat všech tři sta osmdesát sedm předmětů v souvislostech středověké módy a stolování, aby divák měl názornou představu, co a jak kdysi sloužilo k luxusu lucemburského dvora,“ říká o připravovaném projektu Naděžda Kubů.

Kromě výstavy o době Karla IV., kterou připravuje Národní galerie v Praze, to bude největší atrakce připomínající příští rok 700 let od narození českého krále a říšského císaře, jednoho z nejvýznamnějších evropských panovníků 14. století.