Hlavní obsah

Šumava je plná dramatických obrazů

Právo, Jana Hanušková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Známé herecké tváře, málo krve v příbězích s kriminální zápletkou a hlavně hodně pohledů na zelené louky, rozlehlé lesy a malebná údolí. Není divu, že televizní seriál Policie Modrava přitáhl nejen k obrazovkám, ale hlavně do míst, kde se odehrával, na Šumavu, davy turistů.

Foto: Roman Mašín

Soutok Vydry a Křemelné v řeku Otavu

Článek

Začít s objevováním krás tohoto koutu Česka u hranic s německým Bavorskem je možné hned tam, kde měla seriálová policie své sídlo – v Kašperských Horách. Ostatně na dům se žlutou fasádou a nápisem policie se tu mnoho lidí pořád ptá.

Městečko Kašperské Hory leží v nadmořské výšce 730 metrů a jeho historii ovlivnila těžba zlata v okolí zdejších řek a potoků. Část výrobních objektů starých havířů se podařilo odkrýt v roce 1988. K vidění jsou v Krátké ulici. Před brány hradu Kašperk, zlověstně se tyčícího nad vzrostlými lesy, se sice nedá dojet autem, ale ke hradu vedou po zelené značce cesty vhodné i pro kočárek.

Foto: Roman Mašín

Sídlo Policie Modrava v Kašperksých Horách

Karel IV. vybudoval hrad hlavně jako ostrahu obchodní Zlaté stezky a zlatorudných dolů. Střeží je od roku 1356. Zdejší dominanta se samozřejmě objevila i v seriálu Policie Modrava, dokonce dvakrát.

Hned tři kostely

Kašperské Hory jsou doslova protkány sítí kostelů, největší část náměstí zabírá arciděkanský kostel sv. Markéty, na jižním okraji města je poutní kostel Panny Marie Sněžné z poloviny 19. století.

Každý rok 5. srpna sem na mariánskou pouť, veselici, která nezanikla ani v komunistických dobách, mířily davy lidí. Atmosféru poutí v 19. století zachytil ve svém díle šumavský spisovatel Karel Klostermann, jehož otec v Kašperkách starostoval.

Foto: Roman Mašín

Ukazatel na náměstí v Kašperských Horách

Asi kilometr od města je nejvýznamnější památka raného středověku v jihozápadních Čechách. Hřbitovní areál ukrývá baziliku sv. Mikuláše z počátku 14. století, která se dochovala v téměř původní architektonické podobě. Do kostela je ale možné se dostat jen s průvodcem.

Nasyceni historií můžeme vyrazit na túry do kraje, kterému se také přezdívá zelená střecha Evropy. Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava tvoří spolu s přilehlým Bavorským lesem největší souvislý lesní komplex ve střední Evropě.

K pěším výletům v okolí města dostanete v infocentru Kašperských Hor dobře zpracovanou brožurku, naučných stezek a vycházkových okruhů je tu popsáno osm. Nejkratší – Kolem pranýře za výhledy – vede po červené značce, měří 5,5 kilometru a trvá dvě hodiny. Na nejdelší – na Kašperskohorské větvi zlaté stezky – se musí urazit 24 kilometrů, počítá se až s devíti hodinami putování a nedá se po ní jet na kole.

Foto: Roman Mašín

Hradlový most, oblíbená turistická atrakce

Šumava je opravdovým cyklistickým rájem. K nejoblíbenějším cyklistickým sjezdům patří ten z Modravy od Klostermannovy chaty. Cestou je řada technických památek. Hned u Modravy je to věrná replika unikátního dřevěného hradlového mostu. Tady se zachytávalo plavené dříví a dál směřovalo do uměle vytvořeného koryta Vchynickotetovského plavebního kanálu, hodilo se i dalšímu romantickému místu na trase, Čeňkově pile.

Foto: Roman Mašín

Z Klostermannovy chaty na Modravě je úžasný výhled na Šumavu

Pilu na vodní pohon založil pražský obchodník Čeněk Bubeníček. V roce 1867 sem zavítal i Bedřich Smetana a smrček, který tehdy vysadil, dnes dosahuje úctyhodných rozměrů. Smetanův smrk je opatřen příslušnou cedulkou, takže ho nepřehlédnete.

Jen kousek dál stojí funkční vodní elektrárna zařazená mezi národní technické památky. Nezapomeňte se u ní zastavit na soutoku Vydry a Křemelné, které se tady mění v jedinou řeku, Otavu.

Foto: Roman Mašín

Plavební kanál pod dozorem vodníka

A i když je třeba málo vody, o podívanou na přírodní živly nepřijdete: voda naráží na obrovské kameny, větve mohutných stromů na březích se kymácejí a hlasitě šumí.

Koně i elektrokola

Pro méně zdatné cyklisty jsou na Šumavě připravena elektrokola. „Projekt e-Šumava zahrnuje i další způsoby takzvaně čisté dopravy. V půjčovnách mají elektrokola, elektromobily a elektroskútry,“ říká Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

Dobít si elektrovůz je možné třeba i v hotelu Kašperk v Kašperských Horách. Stavba hned vedle historické radnice skrývá mimo jiné krytý bazén a elegantně zařízené pokoje, v nichž jsme mohli nerušeně odpočívat. Psi a děti jsou v hotelu vítáni.

Další možnost, jak nezamořovat čistý šumavský vzduch, nabízí Václav Růžek – na pravidelné projížďky vyráží v kočáře taženém koňmi. Povoz má stříšku, která výletníky chrání před ostrým sluncem i deštěm, pro každého je během cesty připraveno něco dobrého k pití a jezdí se po třech různě dlouhých trasách, kde hlavní atrakcí je vždy historie plavení dřeva. Začátek a konec putování je v Srní u kostela. „A v zimě se chystáme na jízdy se sáněmi,“ říká Václav.

Foto: Roman Mašín

Kočár tažený koňmi

Samozřejmě ani Srní nemohli během svého pátrání detektivové z televizního seriálu vynechat. Epizoda nazvaná Mrtvý kovboj se odehrávala v hotelu Srní, dost nevzhledné budově poznamenané socialistickým realismem. Napravit si dojem z architektonické výstavby je ale možné v seriálové chalupě učitele Kintzla, kterého ztvárnil Ladislav Mrkvička. Pěšky je to od Srní jen pět minut.

Zmizelá Šumava

Příběhy plné slz, dramatických rozchodů i ošklivých mordů se na Šumavě odehrávaly také v minulosti. Území osídlené hlavně německým obyvatelstvem s vesnicemi s německými názvy zažilo největší ránu po druhé světové válce, kdy lidé museli svoje domovy nuceně opustit. Historii v knize Zmizelá Šumava zachytil Emil Kintzl, žijící legenda Šumavy. Nechybí třeba to, jak se na Šumavě hospodařilo, jak vznikaly první hotely, historie lyžování, ale i tragédie, které tento kraj postihly.

Srdce drásající je nešťastná smrt mladíka, jenž se utopil v Prášilském jezeře v roce 1927, dramaticky je vylíčen i pád letadla na Štědrý den roku 1937 na kopec nad Rejštejnem a samozřejmě závěrečné boje druhé světové války na území tehdejšího Československa.

Dobové momentky je možné často srovnávat s dnešní realitou, autorem současných fotografií je Jan Fischer.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám